Kat, ženich, nevěsta, čarodějnice, cikánka, smrtka, jeptiška, policajt, ale i mušketýři, klauni, kominík nebo různá zvířátka a pohádkové bytosti – to vše bylo k vidění v rozpustilých rejích maškar.

Takové nákladné kostýmy jako na karnevalu v Riu v průvodech v našem regionu nespatříme, organizátoři masopustů většinou vycházejí z tradice, ale fantazii se meze nekladou.

Mezi klasické masopustní masky patří tradiční Masopust (Bachkus), dále policajti, muzikanti, medvěd, bába s nůší, kobyla, nevěsta a ženich, kat, žid, smrtka, kominík či figura takzvaný slaměný - má oblek ze slámy a začerněný obličej.

Při obchůzce byly maškary vždy pohoštěny koblihami a dalším pečivem, zabijačkovými pochoutkami, kořalkou či pivem.

V čele novoměstského, respektive krčínského masopustního průvodu šla jako každoročně kapela Petra Ryšavého z Opočna. V Krčíně je podle organizátorů téměř vesnické prostředí, to pak účastníky průvodu víc baví než v centru města.

Až do roku 2016 se uchovala tradice, trvající mnoho desetiletí, že masky se vydaly na svůj průvod po celém městě pokaždé na masopustní úterý, a to i v době socialismu. Takzvané ostatky se slaví ve městě celá desetiletí i v novodobé historii – v minulém století je zmínka o průvodu v městské kronice prvně v roce 1938, tradici nepřerušilo ani období totality, kdy ji udržoval krčínský osadní výbor – tehdy občanský výbor. Průvodu se ale zúčastňovalo stále méně maškar, což bylo pro pořadatele trochu zklamání. Proto změnili úterní tradici a průvod dělají o víkendu, jako to mají jinde.

„Co se týče masek, vycházíme z tradičních postav, ale fantazii se meze nekladou. V kronice jsem našel, že po druhé světové válce byly vytvořeny posměšné masky okupantů, já jsem zase třeba byl v roce 1990 za Vítězný únor – a byl to poslední Vítězný únor ve městě,“ uvedl Jiří Hladík, ředitel městského muzea a jeden z organizátorů akce, který si letos vybral kostým Masopustu.