Začal Karel Holub z Rokytníku, který zpochybnil právo starostky i místostarosty Hronova, aby se schůze účastnili. „Pozval jste je někdo?“ ptal se Holub. „Příště bych hlasoval, že se všichni sebereme a půjdeme do Hronova, až budou mít radu města,“ vykřikoval muž.

„Kde je problém?“ ptala se Dagmar Vítová z Rokytníku. „Můžu se zeptat, co znamená toto: „Pozvání na veřejnou schůzi přípravného výboru“. A to bylo na internetu,“ mávala s pozvánkou v ruce žena. „Co kdybychom si to udělali zítra a teď šli domů?“ trval na svém Holub. „Přípravný výbor nikoho z radnice nezval. Kdyby jsme je tady potřebovali, tak je pozveme,“ reagoval na dotaz Deníku, proč brání radním v účasti na veřejné schůzi.

Co přinese odtržení, ptal se důchodce

Po čtvrt hodině se situace uklidnila a začaly dotazy: „Jakou výhodu přinese odtržení od Hronova?“ ptal se Miroslav Červený z Rokytníku. „U nás bývaly čtyři hospody, obchod a taky řeznictví. Teď musím pro každý rohlík i krabičku sirek do Hronova. Buď autem nebo dopravou. Rohlík mi to zdraží na dvě padesát. Budou tady po odtržení fungovat služby, jako před 40 lety?“ ptal se důchodce. „Ten krámek jsem v Rokytníku provozoval,“ reagoval obchodník Imrich Hadary. „Ale neuživil mně. A když byl ještě otevřený, tak ses tam ani nestavil. Ani pro ten rohlík,“ divil se obchodník.

Rokytník a Velký Dřevíč chtějí samostatnost

„Taky bych chtěl, aby byl krámek v každé vesnici. Ono to ale nejde! Je to prodělečné a nikdo to nebude dotovat,“ dodal obchodník.
„V rámci pečovatelské služby zajišťujeme dovoz nákupu až do domu,“ připomněl místostarosta Hronova Josef Thér. „Lidé z Rokytníku i Dřevíče to využívají. I pan Červený si to může objednat, pokud bude chtít,“ dodal.

Plácají se nesmysly, stěžoval si muž

Pak debatu ovládla diskuse nad tím, kdo seče trávu kolem pomníku z první světové války, a jak je udržován trávník na koupališti. „Tady se vůbec neřeší, zda se oddělit, nebo ne,“ reagoval Imrich Hadary. „Každý mluví o něčem jiném a schůze se nedostala k jádru. Už dlouho poslouchám, jak se tady plácají nesmysly a už mě to přestává bavit. Čekám, že přípravný výbor poví, jaké jsou výhody a nevýhody odtržení,“ dodal.

Odpovědi se však nedočkal a lidé začali útočit na radní z Hronova. „Za třicet nebo čtyřicet roků, pro nás Hronov nic neudělal. A pokud se nic nezmění, tak na nás budou kašlat, jako na nás kašlali vždycky,“ prohlásila čtyřiasedmdesátiletá důchodkyně Milena Grätzová z Rokytníku. „Je pravda, že venkovský lidi nejsou zvyklí a nejezdí do Hronova na jednání zastupitelů. Ale stejně by tam nic nezmohli. Oni by je přehlasovali. A sliby, které jste dali, tak vždycky před volbami. A potom po nás neštěknul ani pes,“ dodala rozčilená důchodkyně.

„Co se tady děje posledních dvacet, nebo čtyřicet let, to je neskutečný,“ přidal se Jiří Kubík. „Na těch asi tisíc obyvatel, co má Rokytník a Dřevíč, dostává Hronov do rozpočtu 7,5 až 8 miliónů. Tak si představte, kolik je to na každého našeho obyvatele. A tihle, co tady dnes jsou (ukazoval na hronovské radní – pozn. redakce), jen přišli, aby na našich penězích parazitovali,“ prohlásil.

„Říkáte, že se tady před volbami vždycky něco slíbí a neplní. Tak řekněte, co jsme nesplnili,“ ptala se starostka Hronova Hana Nedvědová. Místo odpovědi, bylo v sále hospody ticho. „Pak tady paní řekla, že v Hronově nemáte žádný hlas. Velký Dřevíč a Rokytník, má pět zastupitelů z jednadvaceti. A to zde žije jen šestina obyvatel. Tím máte převahu i nad velkým Hronovem,“ vypočetla starostka. „Dál odmítám, že radnice nedává do Dřevíče a Rokytníku ani korunu. Ty údaje lze ověřit, jsou veřejné. V průměru jde o 2,36 miliónu ročně, a to za posledních jedenáct let. V roce 2008 to bylo 2,44 miliónu, loni 4,96 miliónů,“ bránila se starostka Hana Nedvědová. Sál hospody nespokojeně „hudroval“, argumentům však neuměl oponovat.

Rozhodne referendum

Rokytník má 317 a Velký Dřevíč 771 obyvatel. O tom, zda budou žít samostatně, odděleni od Hronova, rozhodne referendum. To je připraveno na 20. března. Právo hlasovat má celkem 879 občanů, ve věku nad 18 let. K tomu, aby k odtržení došlo, bude stačit nadpoloviční většina.

Hronovská starostka Hana Nedvědová je přesvědčena:

„Odtržení by poškodilo Hronov, Rokytník i Velký Dřevíč.“

Co může znamenat odděleni Rokytníku a Velkého Dřevíče v praxi?
Oddělí se šestina obyvatel, ale zároveň téměř polovina území Hronova. Ze současných příjmů rozpočtu města, které činí zhruba 45 miliónů korun, tak zmizí i jedna šestina, což je zhruba 7 miliónů korun.

Může to mít vliv na chod samotného města Hronova?
Určitě a zásadní. Posledních 20 let bylo vše budováno na 6,5 tisíce obyvatel. S tím souvisí provoz základní školy, základní umělecké školy nebo i zimního stadionu. A když teď ubude jedna šestina rozpočtu, tak si jsem téměř jistá, že ta zařízení prostě neuživíme.

Kdy lze očekávat první dopady odtržení Rokytníku a Velkého Dřevíče na fungování Hronova?
První problém bude už samotný akt případného oddělení. Je to naprosto stejné, jako když spolu lidé žijí 20 let, mají jednu ledničku, jednu pračku… Tak i my tady na radnici máme nějaké vybavení a podle zákona musí nastat dohoda o jeho dělení s nově vzniklou obcí. Dám příklad: Máme na radnici pět vozidel. Jedno by musela dostat nově vzniklá obec. Obslužnost Hronova, se tím ale zhorší. Budu muset tedy koupit páté. A to je plýtvání veřejnými prostředky.

To je nové auto takový problém?
To není jen auto. Nové obci bychom museli zaplatit i nějaké vyrovnání, ne vše se dá totiž rozdělit. Obec si pak bude muset postavit nový úřad, vybavit ho a zaměstnat člověka. Vyplácet budou muset odměnu nejen starostovi, ale alespoň i jednomu dalšímu zaměstnanci. Dnes vše zvládne radnice v Hronově. A nepotřebuje zaměstnávat lidi navíc ani živit provoz dalšího úřadu. A nutné je i dodat, že tak jako by se dělil majetek, by se samozřejmě dělily i dluhy města.

Jak se dotkne odtržení obou městských částí samotného Hronova?
Velmi nepříjemně. Jsme ve složité finanční situaci, která je daná tím, že jsme byli úspěšní pří žádostech o prostředky z EU. Všechny projekty vyšly. Težké je to o to více, že projekty a jejich financování je rozloženo do poměrně krátké doby, a to do let 2009 až 2012. Abychom mohli projekty realizovat a získat na ně peníze z EU, tak je musíme předfinancovat a také spolufinancovat. Peníze z EU totiž vždy kryjí jen část potřebných nákladů. U opravy náměstí, je to třeba 90%, u oprav a zateplení budov ale jen 50%. A peníze z EU dostaneme až po zaplacení každé faktury. Když jsme ty projekty chystali, tak jsme netušili, že nám může šestina rozpočtu zmizet, a to kvůli odtržení Dřevíče a Rokytníku.

Jak se to projeví konkrétně?
Doplatí na to lidé jak v Hronově, tak i v Dřevíči a Rokytníku. Nebudeme moci dobudovat cyklostezky a cyklostrasy v Hronově, Žabokrkách a Malé Čermné, které užívají všichni. Nebudeme moci zateplovat objekty v majetku města: Ve schváleném projektu je oprava základní školy v Hronově na náměstí, kam chodí všechny děti, a to i z Dřevíče a Rokytníku. Velký Dřevíč může zapomenout i na rekonstrukci a zateplení mateřské školky, kde jsou padesát let stará okna. Vyměnit se mají nejen okna, ale budovu je třeba celou zateplit. Hronov získal na školku dotaci 2,5 miliónu od Státního fondu životního prostředí, radnice má doplatit další tři milióny. V případě, že by z Velkého Dřevíče a Rokytníku byla samostatná obec, dotace je ztracena. To je stanovisko Státního fondu životního prostředí. No a Rokytník a Velký Dřevíč přijde například i o pečovatelskou službu, kterou tam lidé využívají. Malé obce ji totiž nezajišťují, je to náročné finančně i na získání standardu kvality na provedení služby. Nová obec si ji samozřejmě může u Hronova objednat, ale bude za ni muset zaplatit. Myslím, že je nezodpovědné, platit za odtržení takovou cenu. A to v situaci, kdy například realizace projektů stála roky práce a peníze na opravy jsou k dispozici.

Máte tip, jak dopadne referendum, které má o odtržení rozhodnout?
Nemám. Vím jen to, že Dřevíč a Rokytník mají celkem 1088 obyvatel. Z toho má právo hlasovat jen 879 lidí, kterým je nad 18 let. O odtržení pak může rozhodnout nadpoloviční většina z 879 obyvatel. Já pevně doufám, že lidé zváží všechny důsledky případného odtržení.

Zmocněnec přípravného výboru pro osamostatnění Ondřej Nývlt říká:

„Chceme rozhodovat sami o sobě.“

Přípravný výbor, který usiluje o osamostatnění Rokytníku a Velkého Dřevíče od Hronova, vznikl v červenci 2009. V jeho čele je Ondřej Nývlt.

Co je vaším cílem?
Velký Dřevíč i Rokytník byly, až do roku 1949, samostatnými obcemi. Chceme obě městské části osamostatnit a spojit je v jednu samostatnou obec.

Důvod?
V drtivé většině jde o peníze. Hronov dostává finance v podobě daňových příjmů, a to na každého obyvatele. Tedy i toho, který žije ve Velkém Dřevíči a Rokytníku. A my máme pocit, že ty peníze nejsou spravedlivě rozděleny. A to přesto, že město Hronov tvrdí, že je investuje do věcí, které můžeme využít i my, třeba divadlo, zimní stadion, náměstí.

Jak si hospodaření představujete?
Počítáme s číslem 7,5 miliónu korun, které přicházejí do rozpočtu Hronova, a to jako příjem za obyvatele Velkého Dřevíče a Rokytníku. Je to daňový příjem, který má Hronov díky nám. Podle našeho názoru, bychom však s těmito penězi dokázali hospodařit lépe, tedy tak, aby pomáhaly Rokytníku a Velkému Dřevíči. Kromě toho můžeme čerpat i z programu Rozvoje venkova nebo i dalších programů, které Hronov nevyužívá. Můžeme mít tedy i další finanční zdroje.

Určitou jistotou je podle vás daňový příjem ve výši 7,5 miliónů. Jak by jste s ním naložili?
Na samotný provoz úřadu i celé obce, je třeba asi pět miliónů. Zbývá dva a půl. To bychom použili na zajištění komfortu života našich lidí.

Jak konkrétně?
Někteří nemají vodovod. Chybí samobsluha, kde by nakoupili potraviny. Obyvatelé nejzazšího kouta Rokytníku, nebo Velkého Dřevíče, to mají třeba i pět kilometrů do nejbližšího krámu. Nakupovat jezdí do Hronova.

Na to vám bude stačit 2,5 miliónu ročně?
Určitě ne. Budeme muset žádat o granty, které jsem zmiňoval.

Chcete oddělit obě městské části od Hronova. Můžete jejich obyvatelům slíbit, že se jim bude žít lépe a skutečně budete řešit jejich problémy?
Nemůžu. To nemůže řešit náš přípravný výbor. To musí řešit až případně nové zastupitelstvo obce.

Není to od vás nezodpovědné, chystat oddělení a nedávat žádné záruky?
Myslím, že není. To, co říkám je logické. Obec může řídit jen zastupitelstvo. A v tuto chvíli není žádná jistota, že v něm lidé z přípravného výboru budou sedět.

Na veřejném jednání zaznělo, že třeba obchod v Rokytníku, byl prodělečný. Proto ho jeho provozoval zavřel. Vy víte, jak si poradit?
Myslím, že by to mohl provozovat nějaký větší řetězec, který nepotřebuje takový zisk a vydělává jinde. My mu tady můžeme udělat takové podmínky, aby měl náklady co nejnižší.

Mluvíte o dotaci soukromého podnikání?
Ano. Třeba jen částečné. Pokud se chybějící krám ukáže jako problém, může být dotován i z obecního rozpočtu. Příkladem jsou třeba Žďárky, kde ho provozují na vlastní náklady. Na to se ale nemůžete ptát nás, přípravného výboru. To, zda to tak bude, může opět rozhodnout až nové zastupitelstvo.

Proč svoje problémy neřešíte už teď? Bez oddělení od Hronova? V zastupitelstvu máte pět poslanců z 21. Z toho dva sedí v radě?
Je to ale stále jen pět lidí. A co dokážou prosadit? Pokud město Hronov nemá vizi rozvoje svých příměstských částí, což je náš problém, lze prosadit opravdu málo. Možná tak třeba lávku, aby děti nesrazilo auto, když jdou ze školy. Ale i to trvalo dva roky, než se to postavilo. Mám pocit, že se vždy dělá jen to, co už jak se říká „hoří“.

Já tomu stále nerozumím. Vyjednávací pozici i sílu máte v zastupitelstvu i v radě města Hronova přece dobrou?
Mně vadí na komunální politice to, že tam platí stranický princip. A ten tady podle mě vítězí. Vítězí stranické zájmy nad našimi. Proto chceme samostatnost. A rozhodovat sami o sobě.

Říkáte, že vám vadí, že jste na okraji zájmu. Radnice v Hronově pro vás získala dotaci ve výši 2,5 miliónu ze Státního fondu životního prostředí. K tomu přidá 3 milióny. To vše je určené na opravu MŠ ve Velkém Dřevíči. Ve chvíli, kdy se osamostatníte, přijdete o všechno. To vám nevadí?
Je to určitě problém. My jako přípravný výbor ale nemáme mandát, abychom to řešili. To je na novém vedení obce.

(Jiří Máslo)