„Benediktini se nerozhodli Ostaš vymýtit, ale ten problém s kůrovcem tady prostě je a musí se řešit. Těžko odhadovat, kolik se bude muset vykácet. Pravděpodobnost, že toho bude hodně, je vysoká,“ potvrzuje ředitel Benediktinské hospodářské správy Petr Bláha, že smrkové porosty mají silný kůrovcový základ z minulého roku. „Samozřejmě to všechno závisí na vývoji počasí a na rychlosti, s jakou se nám podaří aktivní kůrovcové stromy odstranit,“ je si vědom Bláha, a vysvětluje, že kůrovcový strom vypadá sice ještě relativně zdravě a zeleně, ale je už obsazen broukem. „Jakmile se zvednou teploty, tak brouci dokončí svůj vývoj, vyletí a napadnou další stromy,“ obává se Bláhá, že těžba zanechá na Ostaši výraznou stopu.

V současnosti na západním úbočí pracuje jeden harvestor a několik dřevorubců. „Těžba se tu v podstatě rozbíhá. Majiteli lesa jsme necelé dva měsíce a fyzicky jsme ho od Lesů ČR přebírali před čtyřmi týdny. Je to čerstvá věc,“ říká Petr Bláha.

Dřevaři zatím pracují ve spodní části hory. Do vrcholové partie, která je přírodní rezervací a kam míří v sezóně turisté se zatím nedostali. Na náhorní plošinu se těžaři chtějí dostat až bude lepší počasí – mráz už asi nepřijde, takže nezbývá než počkat až půda trochu vyschne, protože nechtějí zničit jedinou příjezdovou cestu. Svou činností ale zřejmě omezí turistům pohyb do některých míst této oblíbené lokality a možná se oblast pro veřejnost na nějaký čas uzavře úplně.

Stromům chybí voda

Ostaš je stolová hora se svými specifiky – půdní profily jsou zde velice mělké a když málo prší, tak zásoby vody se rychle snižují. Stromy jsou pak daleko více oslabené, což zjednodušuje dřevokaznému hmyzu podmínky pro napadení. Roku 2018 zde srážky činily pouze dvě třetiny dlouhodobého normálu, což stromům v obraně proti kůrovci v následujícím roku rozhodně nepomohlo.

Vršek stolové hory zaujímá plochu kolem 18 hektarů. Z této plochy jsou odumřelé zhruba tři hektary lesa. „V těch místech už prakticky nenajdete jediný zdravý strom,“ má Ostaš prochozený Petr Kuna ze Správy CHKO Broumovsko. Ale ani vykácení této plochy, která činí téměř pětinu náhorní plošiny, neznamená zastavení kalamity. „Kůrovcového dříví tam je opravdu hodně, takže na konci dubna kůrovci opět vylétnou a napadnou další zdravé stromy asi ve velkém,“ odhaduje Petr Kuna, že lesa zmizí daleko větší kus.

Rozsáhlá těžba spojí paseky ve velkou holinu, takže některým pravidelným turistům při návštěvě Ostaše asi spadne čelist. „Když ale bude dobrý rok, nebude extrémní sucho nebo silné větry, tak optimisticky doufám, že oblast skalního městečka, kam chodí turisté nejvíce, nepadne celá,“ věří Kuna, který ale nevylučuje i variantu suchého roku. Ta by totiž přispěla k tomu, že náhorní plošina Ostaše zůstane bez vzrostlého lesa.

V souladu s plánem péče nebude všechno vytěžené dřevo odvezeno, ale zhruba 30 kubíků odumřelého dřeva zde zůstane ležet. „Tento podíl odumřelé hmoty vrátí do půdy živiny a rovněž podpoří biodiverzitu lesa,“ dodává Petr Kuna.

Ohrožené Broumovské stěny

Podobná situace jako na Ostaši je na některých místech nedalekých Broumovských stěn, kde se očekávají dvě velká „kůrovcová ložiska“ v okolí božanovského lomu a u Signálu nad Machovem. Je proto možné, že v horizontu brzkých let se některá známá místa razantně promění. „Myslím si, že to nebude úplně drastické a nepůjde to velkoplošně rychlým tempem, ale některá místa změní tvář,“ připouští Petr Kuna. „Pro návštěvníky je vždycky nejhorší ta změna… Ale spousta lidí možná na tom najde i pozitiva – objeví se nové skalní útvary, otevřou se nové vyhlídky a průhledy,“ dodává zoolog Správy CHKO Broumovsko.

Pomohou dotace?

Vykácené paseky ale opět začnou zarůstat nově vysazenými stromy. Správa CHKO Broumovsko společně s benediktiny chce usilovat o co největší podíl dalších dřevin přirozené druhové skladby, které do lesa patří. „Byli bychom rádi, kdyby se při obnově vysazovali více buky a jedle. Je otázka jak se to podaří,“ věří Petr Kuna v podporu dotačních titulů a ministerstva zemědělství.

Jiří Řezník