Malebné seskupení skalních bloků přímo v horní hraně svahu vytváří nejen skutečnou skalní bránu zaklenutou obloukem klenutého skalního bloku, ale i výborné výhledové místo na Broumovskou kotlinu a četné hřebeny horských skupin česko-polského příhraničí.

OBČAS SKÁLY PADAJÍ, BRÁNA BY MĚLA VYDRŽET

Nemůže Skalní bránu také potkat osud Azurového okna? „Ani návštěvník našich skalních měst není na pochybách, že i mohutné pískovcové masívy jsou pod stálým náporem povětrnostních vlivů, které pozvolna přeměňují jejich povrch. Jen občas se stává, že v souběhu více rušivých vlivů se rozpadne i objemově větší skalní hmota a následuje skalní řícení," uvádí odborník na geologii a speleologii Broumovska Jiří Kopecký. Podle jeho slov ale Kamenná brána v žádném aktuálním nebezpečí není.

VÝLETNÍKY LÁKALA UŽ V 17. STOLETÍ

Ta už láká návštěvníky na vyhlídku nad horním koncem obce Martínkovice prokazatelně více než tři století. Na skalní stěně lze spatřit i několik stop, svědčících o dlouhodobém využívání a oblibě tohoto výhledového místa – do pískovcové skály je vytesán letopočet 1795, v jeho blízkosti i znak benediktinského kláštera s dalším letopočtem 1888 a iniciálami ABB.

PSAL O NÍ JIŽ HESSELIUS VE ZNÁMÉM URBÁŘI

Jak prozrazuje Jiří Kopecký, pravděpodobně tou nejstarší zmínkou s vazbou k tomuto výhledovému místu je zpráva sepsaná Johanem Georgem Adalbertem Hesseliem, ředitelem broumovského benediktinského panství. Ve známém Urbáři broumovského panství je Kamenná brána (Steinere Tor) nejen popsána jako místo známé krásným a dalekým výhledem, ale že se zde i sama milostivá vrchnost v roce 1672 (broumovský opat Tomáš Sartorius s doprovodem) bavila a také posvačila. „Tuto písemnou zmínku vztahující se k roku 1672 lze pokládat za nejstarší doklad o známosti a turistických návštěvách tohoto unikátního přírodního útvaru," dodává Kopecký.