Ti, kteří jezdí autobusy, mají ráno spojení zhruba každých deset minut, od 16 hodin jim jezdí od nemocnice každou hodinu autobus zase zpátky. Dozvěděli jsme se, že se staví nové ubytovaní přímo v areálu nemocnice a údajně bychom se tam na konci tohoto roku měli stěhovat, ale kdo ví.

Čechů si tu velmi považují

A nyní vám povím něco málo o té „naši“ nemocnici. Jmenuje se Sultan Bin Abdulazizi Humanitarian City (SBAHC) a je to jediné rehabilitační centrum v celé Saúdské Arábii. Takže si dovedete představit, jak jsme vytížení. Pro mnoho pacientů je normální, že jim vláda zaplatí rehabilitační pobyt v Čechách. Češi jsou tu považování za jedny z nejlepších na světě. Což nás samozřejmě velice těší. Často se tu setkáváme s pacienty, v Čechách se teď již používá výraz klienti, kteří požadují pouze českého fyzioterapeuta. A vzhlížejí k nám.

Nemocnice je složena z osmi budov, z nichž každá má tři patra. Já mám tu čest pracovat v budově pediatrie, která má celkem čtyři oddělení. Bohužel jsem celý život věnovala rehabilitaci dospělých, a proto je pro mě péče o děti velikou výzvou.

Máme tu například VIP oddělení, ve kterém se léčí členové královské rodiny nebo velice zámožní Saudi, poté oddělení SCI úrazy páteře, TBI poranění, poškození mozku, Stroke pacienti po mozkových mrtvicích, oddělení pro ženy s různými diagnózami nebo již zmiňované dětské oddělení. Pokud je oddělení smíšené, pak jsou v tělocvičnách závěsy nebo jsou tělocvičny pouze pro muže či pro ženy.

Nemocnice je jednou z nejlepších

Na stránkách nemocnice můžete zjistit, že každý rok získává ocenění od různých zdravotních organizací. Toto vše dělá z SBAHC jedno z nejlepších rehabilitačních center na světě. Má to svá pozitiva, ale i negativa. Musí se tu dodržovat ta nejpřísnější pravidla na ochranu pacientů a pracovníků. I vybudování nemocnice muselo podléhat velice přísným pravidlům.

Komplex postavili na prameni

Nemocnice je vzdálená zhruba 45 kilometrů od centra Rijádu. Jednoho dne tam objevili pramen vody a vystavěli na něm ohromný komplex. Dalo by se říci, že je to uprostřed pouště, ale vzhledem k dostatku vody je všude okolo spousta zeleně, datlové palmy, rybníčky a květiny. A to vše vytváří celkem hezkou a příjemnou atmosféru. Klienti si ve svém volném čase mohou vyjít ven, udělat si piknik na trávníku a odpočívat.

Teď je tedy ještě možné se pohybovat venku, za pár měsíců budou zahrady prázdné. Kdo by taky stál o to sedět na trávníku v době, kdy teploměr ukazuje 50 stupňů ve stínu? Nikdo!

Markéta Klemmová