„Česká republika má v Lotyšsku velmi dobré renomé a vztahy na úrovni obou zemí jsou vynikající. Partnerství Náchod-Bauska k nim přidává i regionální rozměr. V Bausce se už v minulosti představil početný dětský pěvecký sbor Canto Základní umělecké školy v Náchodě. Naše lotyšské přátele zase zveme do Náchoda na Kuronské slavnosti,“ říká náchodský zastupitel a předseda komise cestovního ruchu a partnerských měst Miroslav Brát, který na začátku června přijal pozvání na městský festival Pod Zlatým dubem.

Kněžna z Babičky se narodila v Lotyšsku

Co dalšího z minulosti spojuje geograficky vzdálené regiony lotyšské Bausky a českého Náchoda? Jde například o nedaleké zámky Rundale a Jelgava. Obě tato sídla byla opět ve vlastnictví rodu Kuronských vévodů. Na zámku v Jelgavě se narodila i kněžna Zaháňská, což není nikdo jiný než paní kněžna z románu Babička.

Zpátky však z historických zámeckých komnat do současných ulic a na pódia pod širým nebem… Akcemi, které umožňují vzájemné poznávání na linii Náchod-Bauska jsou především dvě významné kulturně-společenské události. V Náchodě jsou to Kuronské slavnosti, v Bausce potom zmíněný městský festival Pod Zlatým dubem.

Partneři z Jantarové stezky. Náchod a lotyšskou Bausku spojuje kuronská historie | Video: Mirek Brát

Na letošní ročník festivalu se do Bausky vypravily i delegace dalších partnerských měst, se kterými toto desetitisícové město nedaleko litevských hranic udržuje pravidelné kontakty. Zástupci Náchoda se zde potkali s gruzínskou, polskou, litevskou, švédskou, estonskou, ukrajinskou a dalšími delegacemi. Součástí jejich programu byla například návštěva historického větrného mlýna, setkání se zástupci místní samosprávy, prohlídka města Bauska, účast na vernisáži výtvarných prací místních umělců či prezentace lidových krojů jednotlivých zemí. Chybět nemohl prohlídkový okruh hradu Bauska, na jehož rekonstrukci se významný způsobem podíleli architekti a restaurátoři z České republiky.

Festival „Pod Zlatým dubem“ ovládl celou Basku včetně tamního hradního areálu. Byl oslavou místní komunity i národní hrdosti této pobaltské země s necelými dvěma miliony obyvatel, byť bylo možné zaznamenat i obavy z eskalace napětí plynoucí z války na Ukrajině i rétoriky představitelů Ruské federace. „Lotyšsko má společnou hranici s Ruskem a na jeho území žije početná ruská menšina," připomněl Mirek Brát ne zrovna optimistickou pozici země, jejímž velkým symbolem je také jantar.

Partneři z Jantarové stezky. Náchod a lotyšskou Bausku spojuje kuronská historie | Video: Mirek Brát

Tuto fosilizovanou pryskyřici třetihorních jehličnanů si oblíbily již starověké civilizace u Středozemního moře. Vzniká tak Jantarová stezka, jako jedna z prvních panevropských obchodních tras, které propojila Pobaltí se Středomořím. „Pobočná linie jantarové stezky procházela pravděpodobně i Náchodem a Bauskou. Raitis Abelnieks, historik a bývalý starosta Bausky, mi při setkání na letošním festivalu správně připomněl, že Bauska a Náchod nejsou spojeny pouze symbolickou linií partnerských kontaktů, ale velmi reálnou podobou mezinárodní silnice E67, která sleduje směr legendární jantarové stezky. Po silnici E67 dojedete z Náchoda až do Bausky. Jen ten provoz kdyby byl jako v antice…,“ uzavírá s úsměvem Miroslav Brát.