Změna se týká i takzvaných uhraditelných nákladů. Ty se z 90 ponížily na 75 procent. „Ministr Ivan Baroš nám deklaroval, že vše jde podle plánu. A teď, tři dny před tím, než se má vše odevzdat, se změní pravidla hry. To je prostě špatně,“ řekl Deníku starosta Hronova Petr Koleta (ANO).

Dva zbytečné roky?

Pokud by v původní výzvě Hronov uspěl, chystal rekonstrukci školy už na začátek příštích prázdnin. Trvat měla dva roky. „Ale teď můžeme všechno vzít a asi hodit do koše. Ještě se tedy pokusíme do projektu zasáhnout, ale obávám se, že to nestihneme. Přeci nejde po dvou letech práce vzít červenou tužku a na rychlo něco upravit,“ míní Koleta.

Přitom připravovaná rekonstrukce již v přípravných pracech stála zdejší radnici tři miliony korun. „Jsou tu tak dvě možnosti. Buď žalovat MMR, ať uhradí tyto náklady, nebo výzvu o měsíc posunout. Vlastně je tu ještě třetí možnost, celé to zrušit. V těchto nastavených pravidlech nemáme šanci to ufinancovat,“ dodal hronovský starosta.

Premiér Petr Fiala (ODS)
Vláda schválila rozpočet se schodkem 295 miliard. Fiala: Cíl je zvládnutí krize

Velké rozčarování z plánu MMR panuje také Svazu měst a obcí (SMO), kde po pondělním prohlášení MMR o změnách pravidel zvedají od rozhořčených starostů jeden telefon za druhým. „Těch telefonátů je opravdu hodně. Ze strany MMR je to jednoznačný podraz. A již jsme se proti tomu ohradili,“ uvedla výkonná ředitelka SMO Radka Vladyková.

Pro ni je zarážející i to, že změna pravidel přišla jen pár hodin po konci voleb do zastupitelstev, kdy někteří starostové ani netuší, zda budou pokračovat. „Navíc tu máme i státní svátek, kdy se nepracuje. Prostě je to celé špatně a neprofesionální. To jako teď mají všichni vzít tužky a škrtnout třeba dvě tři učebny z projektu? To přeci po těch peripetiích, které s tím všichni měli, nejde,“ uvedla Vladyková a dodala, že za neprofesionální přístup ze strany MMR bere i fakt, že svůj krok se svazem nekonzultoval předem. „Když jsem to ministerstvu vyčetla, dostalo se mi odpovědi, že šlo zřejmě o komunikační šum,“ dodala ředitelka.

Bartoš: Nešlo to jinak

Samotné ministerstvo odůvodnilo své kroky v tiskové zprávě. V ní mimo jiné píše, že: „Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nestanovilo priority při výběru škol a z údajů Místních akčních plánů rozvoje vzdělávání (MAP) je zřejmé, že hrozil několikanásobný převis žádostí. Proto jsme museli zacílit pravidla, díky kterým na podporu dosáhne více žadatelů.“

Ministr Bartoš (Piráti) pak celou záležitost svalil na minulé vedení ministerstva. „Abychom podpořili co největší počet kvalitních projektů, museli jsme přistoupit k úpravě míry financování. Napravujeme tak chyby předchozí vlády, která nebrala v potaz, že by méně rozvinuté regiony měly mít nárok na větší míru podpory než ty více rozvinuté,“ uvedl Bartoš.

O několik korun víc zaplatí rodiče školáků za oběd ve školních jídelnách. Pro početnější rodiny se tak roční náklady za stravování dětí mohou navýšit až o několik tisíc
Školní jídelny zdražují. Rodiny si za rok připlatí i několik tisíc

S jeho slovy však nesouhlasí jeho předchůdkyně v ministerském křesle Klára Dostálová (ANO). „Pan ministr uvádí, že tam byl nepřijatelný rozdíl mezi méně rozvinutými a takzvanými přechodovými regiony. Ale základní školy jsou všude na stejné úrovni. Navíc naše vláda vyjednala takzvanou metodiku finančních toků, kdy se malým obcím dalo více ze státního rozpočtu a starostové měli nárok až na 90 procent nákladů,“ uvedla Dostálová.

Také podle ní je proto současný krok ministerstva nepochopitelný a chce v příštím týdnu interpelovat ministra Bartoše. „Starosty hodil přes palubu. Jen pár dní před startem výzvy změnit podmínky, to považuji za nehorázné,“ dodala Dostálová.