VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pes se dá vycvičit, nemá-li špatného vůdce

Praha, Hronov - Největším utrpením pro loveckého psa je, když z něj jeho majitel zkouší udělat městského „gaučáka".

29.7.2012
SDÍLEJ:

Pes se dá vycvičit, nemá-li špatného vůdceFoto: Archiv

Pokud máte doma ohaře, pointera či fouska, měli byste mu dát příležitost svůj přirozený pud uplatnit. Ideálně navštívit se svým čtyřnohým miláčkem psí výcvikový tábor, kde jej v kolektivu s dalšími psy usměrní, naučí všem potřebným dovednostem a spolupráci. Zajímalo nás, jak takové lovecké psí soustředění vypadá, proto jsme se na jedno z nich vypravili. V lesích kolem Hronova jsme se při výcviku setkali s Václavem Prouzou, který je předsedou Klubu chovatelů hrubosrstých a maďarských ohařů.

Mohl byste nám ve zkratce přiblížit, jak takový výcvik vypadá? Je spíše pro začátečníky nebo už pokročilé psy?

Tohle už je šestý ročník výcvikového tábora, který pořádá Klub chovatelů hrubosrstých a maďarských ohařů. Zaměřuje se na lesní a vodní práci. Pracuje se s liškou, dělají se stopy po barvě, zkrátka už vyšší stupeň výcviku.

Psi jsem přijeli hlavně za úmyslem přípravy na složení zkoušky. Jak vlastně postupují? Existuje něco jako psí promoce?

Základní jsou zkoušky vloh, na kterých se mají hlavně hodnotit vrozené schopnosti ohaře a nejsou to ještě zkoušky lovecké upotřebitelnosti. Pokračuje se loveckými zkouškami upotřebitelnosti. Ty se dělí na podzimní zkoušky, lesní a speciální vodní práce. Nejvyšší jsou všestranné zkoušky. Ty jsou dvoudenní a náš výcvikový tábor je vlastně přípravou právě na ně.

Co musí pes umět a udělat, aby nejvyšší zkoušky splnil?

Je tam asi čtrnáct disciplín. Práce se zajícem, bažantem, vlečka, dohledávka, práce s liškou, pobarvená stopa spárkaté zvěře, šoulačka, odložení, poslušnost, vodění na řemenu, hodnotí se také kvalita nosu ohaře…

Je tábor dostačující k tomu, aby pes na nejvyšších zkouškách uspěl?

Tábor děláme asi dva měsíce předem, aby měl vůdce ještě možnost svého psa vycvičit. Dělá se to hlavně proto, že speciálně „maďar" je oblíbené a rozšířené plemeno. Někteří majitelé nejsou myslivci a nemají tak prostor, kde pejska připravit a hlavně na čem. Proto máme na každý tábor dostatek čerstvé, ale hlavně zamražené zvěře. Náš výcvik tedy pomáhá vůdcům, kteří nemají kde cvičit. Slouží ale i pro účastníky z řad myslivců.

Mohou k vám přijít i psi, kteří nemají vůbec žádné zkušenosti?

Ano. A ani žádné zkoušky.

Jsou psi schopní se vše za týden naučit?

Všechno ne. Ale třeba nezkušený vůdce aspoň zjistí, co má s tím psem dělat, jak cvičit a kde má slabiny.

Dá se vytrénovat jakýkoliv pes nebo existují beznadějné případy?

Každý se dá vycvičit! Ne každý může být šampion, ale lovecká upotřebitelnost se dá udělat s každým. Žádný pes se nenarodí špatný, má jen smůlu na špatného majitele.

Takže jste to ještě s žádným nevzdal?

Ne, s žádným. Je to prostě na důslednosti a pokoře pánečka. Prostě se tomu musíte naplno věnovat.

Co všechno na týdenním výcvikovém táboře nacvičíte?

Přinášení lišky přes překážku, dohledávky pernaté i srstnaté zvěře, vlečky se zajícem a liškou, šoulačku, práci na pobarvené stopě a disciplíny vodní práce. Pro pejsky je hlavně důležité, že to je kolektivní výcvik. Je potřeba, aby byl zvyklý na kolektiv psů, aby ho to nerozhodilo a aby byl zvyklý na čekání mezi jednotlivými disciplínami. Zkoušky totiž trvají celý den. Více než samotné zkoušky ho unaví věčné čekání a uvázání na vodítku.

Jak dlouho se už výcviku věnujete?

No, krátce… 53 roků (smích). Začal jsem s chovem anglických ohařů. Jako prvního psa jsem měl fenku pointera a poslední jsme pochovali asi před třemi roky. Mezitím jsem už ale měl drátosrsté ohaře. Pomáhal jsem ale cvičit všechna plemena ohařů, také několik norníků a honiče.

Jak jste se k tomu dostal?

K myslivosti přes otce. Měl jsem staršího kamaráda, kynologa, kterému jsem začal pomáhat a pak už to bylo jasné.

Neměl jste někdy chuť to vzdát?

Ne! (rozhodně) A teď už vůbec ne. Máme ideální podmínky. Dříve jsme žili v bytovce, u garáže jsme měli regulérně zkolaudovaný psinec. Teď, v rodinném domku se zahradou, je to lepší.

Dá se z ohařů vybrat jedno plemeno, které je inteligentnější, lépe cvičitelné?

Ohaři jsou tak prochovaní, že to je celkem jedno. Každé plemeno má své klady a zápory. Když jsem začínal, měli třeba fousci slabší nosy. Dnes už je to vyrovnané a devadesát procent úspěchu či neúspěchu má vůdce. To, jak se svému svěřenci věnuje a jak ho dokáže na zkoušky připravit. Pokora a důslednost hraje u vůdce tu hlavní roli.

Vnímáte to, jestli se zájem o psy a myslivost všeobecně mění?

Zájem byl vyšší. Na zkouškách bývalo více diváků. Dříve se legislativa více dodržovala, dnes k tomu jsou pověřené obce a kolikrát nedokáží nebo nechtějí využít možností jim daných zákonem.

Takže vám na hony psi scházejí?

No, honů je méně a někde vůbec nejsou, protože není drobná zvěř. Hony jsou pro majitele psů zajímavé, takže tam je situace celkem dobrá. Na praktický provoz myslivosti ale psi s patřičnou kvalifikací nejsou.

Lidé nemají čas nebo je to už nezajímá?

Zájem je o plemena, která jsou módní. Jinak zájem o ohaře oproti dřívějšku upadá. Do popředí se dostávají malá plemena. Zejména kvůli menším nákladům na krmení, ustájení, lepším možnostem chovu v bytech a také k menším nárokům na výcvik.Také mnohde katastrofální nedostatek drobné zvěře napomáhá menšímu zájmu o ohaře.

Vraťme se k samotným zkouškám. Kolik psů se jich účastní?

To je také jasně dané zkušebním řádem. Nejvíce jich může běžet 24. Ale většinou se to nenaplní, protože není takový zájem.

Co je největší chyba, jakou může majitel psa při jeho výcviku udělat?

Trestání! Když člověk nezvládne psychickou zátěž a nedokáže pochopit povahu svého psa. Jako lidé nejsou stejní, tak i každý pes má jinou povahu. To je nutno při výcviku pochopit.

Jakým způsobem byste doporučil psa trestat? Určitě ne ho „seřezat"…

To určitě ne, bohužel se to tak nejčastěji děje. Mnoho myslivců se ke svému psovi chová špatně. Znám hodně takzvaných kynologů, kteří uplatňují heslo velký bič a malý dvorek. Takový člověk si psa nezaslouží. Když se něco nepovede, vychladnou emoce a zamyslíte se nad tím, tak přijdete kolikrát na to, že to nebyla jeho chyba, ale pánečka. Každý máme rodinu a známé, pes má jen svého pána. Takže bezdůvodně neudělá nic špatně. Buď ho to špatně naučíte nebo když něco zkazí, tak se to stane z toho důvodu, že to chtěl udělat co nejlépe a co nejrychleji. Mnoho vůdců si ale myslí, že když psa nechají rok zavřeného a pak budou čtrnáct dní intenzivně a drsně cvičit, tak mohou někde uspět. Nemohou! U mne se psi netrestají. Když někdo přijde na tábor a začne psa mlátit nebo jinak hrubě trestat, tak končí a jede domů.

Od jakého věku psa je ideální s výcvikem začít?

Od osmi týdnů.

Už?

Ano. Já si přivezu štěně a hned začínám. Hravě. I aporty začínám od osmi týdnů. Někdo říká „nechat mu mládí", ale pes je od přírody hravej. Bude za váma běhat, bude si chtít hrát a když si hraje tímto výcvikem, tak si i to mládí užije. Do tří čtyř měsíců se psům dělá povaha. A co se do té doby naučí, tedy kontakt, přilnutí k pánovi a poslušnost, tak to už mu zůstane a nadosmrti ví, co to třeba slovo aport znamená. Když ho někdo nechá rok zavřeného a pak do něj začne kopat a řvát aport, tak ten pes prostě neví, co se po něm chce. Nejdřív musí zjistit co po něm chcete a pak si to osvojit.

Existuje nějaká dobrá kniha, kterou by si měli majitelé ohařů důkladně přečíst?

Jediná dobrá knížka na výcvik ohařů je od Knolla a Bači Všestranný ohař. Právě Richard Knoll se slavným chovatelem Karlem Podhajským začali výcvik ohařů organizovat, vydali knihu, byli to zkrátka první průkopníci. A hlavně tu knihu psali z praxe.

Existují ještě vyšší mety po zkoušce všestrannosti?

Máme mezinárodní klubové memoriály, letos Memoriál doktora Michálka a za rok Memoriál profesora Svobody. Ten je na úrovni všestranných zkoušek. Šestatřicet psů, kteří za celý rok získají na zkouškách nejvíce bodů, dělají nominaci na Memoriál Richarda Knolla a dvacet z toho se jich tam dostane. To je oficiální mistrovství republiky ohařů. Z těch dvaceti pak nejlepších deset běží na Memoriálu Karla Podhajského, k tomu se jich přidá deset ze zahraničí. Tento memoriál je takovým mistrovstvím Evropy.

SYLVIE PETRÁKOVÁ

MICHAL KÁVA

Autor: Redakce

29.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Sobotka - Náchod B

Ve šlágru kola slavila úspěch kostelecká taktika

Počítání volebních hlasů.

V hradeckém kraji vystavili voliči účet i architektům krajské koalice

Těším se na to, co mi život přinese nového, říká Soňa Marková

Náchod - “Výsledky voleb jsou pro mě osobně a hlavně pro KSČM velkým zklamáním. Nečekali jsme, že se hlasy přesunou tak významně ke stranám, které jsou spíše populistické. Ale voliči rozhodli,” říká poslankyně za KSČM Soňa Marková.

Triumf ANO, debakl levice, Bělobrádek uhájil křeslo o 173 hlasů

Královéhradecký kraj - Volby do Poslanecké sněmovny na území Královéhradeckého kraje de facto kopírovaly výsledek v celé České republice. Drtivým způsobem vyhrálo hnutí ANO, těžkou porážku utržily levicové strany.

Volební účast v kraji převýšila celostátní průměr. Na 12. mandát to nestačilo

Hradec Králové - Lidé v Královéhradeckém kraji jsou odpovědnější a k volbám jich chodívá více, než je celostátní průměr. Letos k volebním urnám dorazilo 63,25 procenta oprávněných voličů.

Jan Birke: „Musíme zachránit značku ČSSD"

Královéhradecko /ROZHOVOR/ - Lídr královéhradecké krajské kandidátky ČSSD Jan Birke svůj post poslance obhájil, ale po skončení voleb a sečtení hlasů bylo vidět, že k radosti má daleko.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení