Finance na nákladné opravy svatostánků patřících do skupiny unikátních barokních broumovských kostelů ale nejsou. Už dva roky proto společně připravují žádost o peníze na obnovu z takzvaných Norských fondů, určených na opravy památek. Teď se blíží k závěru, žádost podají 20. června.

Po dobu dvou let se prováděly historické průzkumy či se připravovala projektová dokumentace pro stavební práce. U takto starých a cenných památek je totiž zapotřebí vše zvážit a důkladně připravit postup rekonstrukce. Při opravách je nutné zachovat původní technologie, jednak aby se nenarušil původní ráz stavby z pohledu památkové péče, a pak zásahy moderními metodami by mohly třeba později způsobit komplikace. Kostely by se zkrátka měly opravovat stejnými metodami, jako když se před několika staletími budovaly. Jen díky tomu zůstane jejich tvář a zachována.

Tímto způsobem prováděné opravy navrhuje profesor Václav Girsa, vedoucí Ústavu památkové péče Fakulty architektury ČVUT a ředitel ateliéru, jehož tým připravil projektové dokumentace k obnově těchto památek. „Například při obnově fasád se musí používat stejné technologie jako kdysi. To znamená například hašené vápno, které musí být dobře uleželé. Nepůjdou nakoupit nějaké průmyslově vyráběné směsi, malta se musí vyrábět na místě, musí se využívat přírodních zdrojů z okolí, jako tomu bylo v minulosti. Je zapotřebí znalosti, a k tomu slouží technologické průzkumy. Pak bude záležet na dobré řemeslné práci," uvedl před časem Girsa.

Co nejmenší novátorské zásahy a důsledné využití tradičních postupů navrhuje proto, že ač broumovské kostely mají vysokou míru poškození, dochovaly se bez nějakých nových stavebních zásahů. To je velkou vzácností.

Symbolickou tečkou za dvouletou přípravou projektu nazvaného „Pro život kostelů Broumovska" bude v příštím týdnu varhanní koncert. Uskuteční se v kostele v Martínkovicích a zazní na něm skladby z první poloviny 18. století.

Teď budou všichni napjatě čekat, zda se jim na peníze podaří získat. Rozhodnout by se mělo letos na podzim.

„Jsme připraveni, ale uvidíme," krčí rameny broumovský farář Martin Lanži, který je jedním z tahounů obnovy a rád by kostely viděl opět žít.

Konkurence je obrovská

Zájem o dotace z Norských fondů je enormní a i přes dobrou přípravu je šance zhruba jedna ku deseti.

„Jak se vyhlášení termínu pro podání žádostí protahovalo, stihla se připravit celá řada žadatelů a bude velký přetlak. Navíc se to strefilo do mezidobí mezi novým a starým dotačním programem Evropské unie. Jiné dotační peníze tak nyní nejsou, takže všichni směřují své žádosti na Norské fondy. Jestliže je běžný šestinásobek žadatelů, dnes už se mluví o desetinásobku a myslím, že i to je hodně optimistické. Ten přetlak bude obrovský," říká Jakub Děd ze sdružení Omnium, který se projektem zabývá.

Na opravy zbude jen jedna sezona

Pokud se podaří překonat toto úskalí, pak další velkou výzvou bude, aby se vše stihlo čas. O přiznání dotace se přitom rozhodne na podzim letošního roku, předpokládá se na přelomu října a listopadu. Konečný termín pro dokončení všech prací je pak duben 2016. „Pokud vše dobře dopadne, tak v listopadu by mělo být rozhodnuto a nebude možno na něco čekat. Do konce února, začátku března bude muset být vybrán stavitel, aby se mohlo hned začít pracovat. Smrsklo na to na jednu stavební sezónu a o to důkladnější musela být příprava," dodává Jakub Děd.

Připravované projektové a prováděcí dokumentace zatím hradila farnost díky dárcům. Na kostely se skládají města a obce Broumovska, sponzoři, celkem milionem korun přispívá postupně textilka Veba, pomáhají i dárci v rámci veřejné sbírky.

Projekty počítají s obnovou všech tří kostelů v celkové výši zhruba dvacet pět až třicet milionů korun. Peníze na spoluúčast, bude-li žádost úspěšná, potom bude muset farnost sehnat, byť od textilky Veba či Královéhradeckého kraje má přislíbenu podstatnou pomoc.