Mokřad Slavíkovský ptáčník je připravený na jaro pro bahňáky. Od srpna ho spásali tři divocí koně – exmooři z Milovic. Ti nyní za přísného dohledu putovali na kilometr vzdálenou pastvinu na západě ptačího parku Josefovské louky, aby se připojili k šestihlavému stádu. Cestu jim prošlapával osel Lojza.

„První velkou akci nového roku jsme zvládli na jedničku. Koně jsme přehnali na kilometr vzdálenou hlavní pastvinu, a to koridorem z laminátů, vodivé pásky a výstražné pásky naprosto bez problémů,“ oddechl si správce Ptačího parku Josefovské louky Břeněk Michálek.

Důkladná dvoudenní příprava se tedy ochráncům přírody vyplatila. Před exmoorskými hřebci navíc kráčel osel a prošlapával jim cestu. V případě, že by koně z jakéhokoliv důvodu prorazili připravené bariéry, byly všechny čtyři mosty ostrovního ptačího parku uzavřené a hlídané, aby koně neopustili louky a nedostali se na blízké vozovky.

K proražení ohrady nakonec přece jen došlo, ale až po transferu. „Koně, kteří jsou na hlavní pastvině již téměř rok, jsme před akcí uzavřeli do zvláštního výběhu. Nováčci se k nim hned rozběhli podívat. Staro-usedlíci neudrželi nervy na uzdě a povalili vnitřní ohradu tohoto výběhu,“ popsal správce parku. Následovaly potyčky a ryk slyšitelný široko daleko, dokud se celé, teď již devítihlavé stádo neuklidnilo. Oprava porušené ohrady zabrala podle Břeňka Michálka jen necelou hodinu.

Divocí exmoorští koně jsou zcela soběstačné plemeno a v ohradě na Josefovských loukách mají pouze jednoduchý přístřešek. Ochranářům pomáhají s udržováním vhodného prostředí pro luční ptáky. „Pastva je výborný způsob, jakým můžeme lučním ptákům zajistit vhodné prostředí pro hnízdění. Sešlapem a okusem vzniká mozaika mikrostanovišť s vyšší vegetací, která poskytuje místa k úkrytu a hnízdění, i s nižším porostem, který je ideální pro sběr potravy. Nejsou-li koně ošetřováni chemickými látkami, je jejich trus vhodným prostředím pro vzácné i běžnější druhy hmyzu, který pak slouží za potravu ptákům,“ vysvětlil už před časem ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.

Druhy, jako je čejka chocholatá, břehouš černoocasý nebo čírka obecná, kterým vyhovují podmáčené louky, patří mezi cílové druhy ptačího parku. Přítomnost koní je zásadní změnou v přístupu ke krajině a celkově k územní ochraně. Ornitologové věří, že se divocí koně brzy rozšíří i na další místa.