Jiné zdroje se odkazují na vznik ohňostrojů až v 9. století n. l., ačkoliv toto datum je spojováno především s vynálezem střelného prachu.
Zvuk, který vzniknul při explozi, byl pro lidi zcela nový a vystrašil všechny živé bytosti. Číňané si domysleli, že když hrozný zvuk dovede vystrašit jak lidi tak zvířata, mohl by také zastrašit zlou sílu NIAN, o které věřili, že požírá úrodu a lidi samotné. A tak během oslav lunárního Nového roku házeli do ohně bambusové trubičky naplněné směsí, která explodovala a vydávala hlasitou ránu. Tím si Číňané chtěli zajistit štěstí a blahobyt po zbytek následujícího roku a zastrašit všechny zlé síly. Brzy však začali používat bambusové petardy i na svatbách, pohřbech a při oslavách narození dítěte.

Ve 13. století n. l. Marco Polo přivezl do Evropy mnoho novinek. Mezi nimi i černý prach a tak se v Itálii rozmohly zábavy za doprovodu ohňostrojů.

V 15. století se začíná střelný prach používat také pro vojenské účely. Prvně začala výroba raket, kanónů a následně i pušek. Italové byli prvními, kdo používal černý prach k výrobě ohňostrojů. Následovalo Německo a tak v 18. století byli Itálie a Německo velmocemi ve výrobě ohňostrojů.
V průběhu 70. a 80. let 20. století Čína zásobovala celý svět pyrotechnikou. Veškeré továrny v Číně byly státními továrnami a vývoz zajištovaly provinční exportní společnosti, které spolupracovaly s prostředníky v HongKongu. HongKong zajišťoval veškeré logistické služby, objednávky a pomáhal financovat zásilky přes moře.

Během těchto let nebylo hlavním cílem vydělat na výrobě pyrotechniky, ale zajistit lidem práci. Hlavním zdrojem obživy bylo zemědělství.

V 90tých letech se Čína začala otevírat okolnímu světu a tak vnikaly první soukromé továrny a společnosti, které navázaly přímý kontakt s odběrateli po celém světě. Možnosti státní podpory pro vznik nových soukromých subjektů, jazyková vybavenost, vzdělání v zahraničí vedly k rozmachu nových, moderních továren, kde jsou dodržovány bezpečnostní předpisy v průběhu celého procesu výroby, aby se minimalizovala rizika náhodných výbuchů v továrnách a tak se zamezilo ztrátám na lidských životech.

Čína je považována za kolébku ohňostrojů, které v moderní době mají na trhu své místo a slouží k zábavě a zpestření každodenního života.

Vítězem II. kola se stává Vladimír Čejp

Ze správných odpovědí II. kola naší ohňostrojové soutěže o zábavní pyrotechniku ruka inspektorky odbytu Náchodského deníku Patricie bajerové rozhodla o tom, že vítězem se stává: Vladimír Čejp, Příkopy 1122, Náchod.

Ostatní čtenáři se mohou zúčastnit dalšího kola soutěže - soutěžní kupón naleznete v tištěném vydání Náchodského deníku.

Vítěz si může cenu vyzvednout v redakci.