Během debaty padla například otázka, proč dnes benediktini v broumovském klášteře nejsou. Převor břevnovský a současně broumovský Petr Prokop Siostrzonek uvedl, že dějiny broumovského kláštera byly od počátku po několik staletí spojeny s benediktinským klášterem v Praze Břevnově až do počátku 2. světové války. Za války, kdy patřil do Sudet, byl broumovský klášter samostatný.

„Po roce 1945, kdy skončila samostatnost broumovského kláštera, se opět dějiny Břevnova a Broumova spojily a byla snaha oživit život v Broumově bratry ze Spojených států. Tato snaha byla přerušena únorem 1948," vysvětloval převor. Dnes je pak problém „lidských zdrojů", zájem vstupovat do řádu není a noví mniši zkrátka nejsou.

Mniši měli vizi, dnes ji postrádáme

Na působení a záměry z pohledu podnikatelského se podíval generální ředitel společnosti Veba Josef Novák. Označil aktivity benediktinů za fascinující příběh.

„Začíná nějakou vizí. To je to, co dnes postrádáme. Následuje obrovská dlouhodobost, je to církevní řád, kde neexistují dynastické problémy, tam není předávání majetku z generace na generaci, to je vyřešeno, a tak kumulace bohatství může sloužit k rozvíjení podnikatelského záměru," zdůraznil Josef Novák. Připomněl, že benediktini vždy vnímali tep doby v hospodářském slova smyslu. Pozvali do regionu osadníky, pozvali zkušené řemeslníky, kteří byli znalí ve zpracování sukna a měli know how z Flander, Durynska a dalších zemí. „To založilo celé bohatství města Broumova a zprostředkovaně benediktinů a umožnilo další rozvoj," podotkl ředitel Novák. Dále připomněl, že benediktini založili také klášterní manufakturu.

„Nemůžeme si představovat, že organizovali své podnikání sami, měli na to lidi," dodal. V období feudalismu však jejich způsob správy panství vyvolával i střety s obyvatelstvem.

„Nemůžeme používat dnešní měřítka na hodnocení podnikání ve středověku. Nicméně podnikatelský záměr, tu vizi, zpětně musíme ohodnotit jako hodně úspěšný a kéž by Policko a Broumovsko ještě někdy takové úspěšné záměry potkaly," řekl Josef Novák.

Inspiraci se snaží hledat v historii

O aktivitách, které v broumovském klášteře dnes jsou a rozvíjí je Agentura pro rozvoj Broumovska, pohovořil Jan Školník. Po obnově pětiny kláštera, která začala předminulý týden, tam Agentura bude provozovat Vzdělávací a kulturní centrum Klášter Broumov.

„Protože dnes už nejsou mniši a klášter není hospodářsky aktivní jako v minulosti, tak pro budoucnost jsme vybrali funkci vzdělávání a kulturní. Přemýšleli jsme, jak aktivity pojmout, aby byly v dobrém vztahu k historii," řekl Školník. Aktivity vzdělávacího a kulturního centra se nakonec zaměří na funkci environmentálního vzdělávání, a to i pro spojení s okolní krajinou Broumovska, a oblast krásných umění. „Snažíme se s kolegy nahlížet do historie, hledat tam inspiraci v pozitivním slova smyslu," dodal Školník.

Převor Siostrzonek uvedl, že si váží toho, co zde zanechali a vytvořili předkové, ale také nynějších aktivit místních. „Člověk žije v Břevnově, ale převzal jsem odpovědnost i za tato dvě místa Police a Broumov, tak bych chtěl vytvořit na všech místech stejný model, který se nám osvědčil v Břevnově, že to nejde bez spolupráce s těmi, kteří v současné době vytvářejí jednak veřejný život a jednak kulturní a společenský život na všech těch místech. S oblibou říkám, že v obci se žije dobře, když spolu mluví starosta, hospodský, učitel a farář. Je to zkratka, ale všechny ty složky patří k životu té obce a v Břevnově se nám to osvědčilo," uvedl převor. Dodal, že je rád, že v klášteře v Polici i v Broumově jsou dnes iniciativy, které vzešly z řad místních obyvatel, když je zde nemohou rozvíjet sami mniši.