Na cestách v Česku se nachází řada nebezpečných úseků, které ohrožují bezpečnost cyklistů a vyžadují okamžitá opatření – například cyklostezka náhle skončí, stezka se promění v blátivé koryto, nebo vyústí na nebezpečnou silnici. Na cestách čekají na cyklisty i vysloveně nebezpečné adrenalinové situace a úseky, kde může jít o život.

Proto spolek Partnerství pro městskou mobilitu za podpory Fondu zábrany škod realizuje s partnery projekt Cyklovize 2030 (www.cyklovize2030.cz). Jeho cílem je identifikovat kritické body a společně s obcemi a městy najít řešení na jejich odstranění. Bezpečné cesty jsou klíčové nejen pro pohodlí, ale především pro snížení dopravních nehod a jejich obětí!

Kraje i obce v republice pravidelně investují do budování cyklostezek a cyklotras, dosud ale chyběla celostátní koncepce, díky které by se postupně stavěné úseky propojovaly do stále větších celků, až jednom vznikne národní síť bezpečných cest pro cyklisty.

Spolupráce v rámci projektu Cyklovize 2030 tak pomáhá identifikovat úzká místa, upozorňovat na systémové problémy a hledat cesty, jak efektivně vynakládat prostředky, kde je to nejvíce potřeba. Odměnou budou bezpečné cesty pro bezmotorovou dopravu, které mohou pomoci snížit obrovskou ekonomickou zátěž z dopravních nehod, nemluvě o tom nejdůležitějším – ztrátě lidských životů.

Pracovní skupina se shodla na devíti principech, pomocí kterých lze realizovat ambiciózní plán:

  • Základem je tým. Je třeba zmobilizovat 205 ORP, aby přijala zodpovědnost za své území. V tom jim pomáhají kraje a stát.
  • Definování společné filozofie a terminologie. Co chceme, pro koho to děláme, co je cyklotrasa, cyklokoridor, dopravní síť pro cyklisty apod.
  • Plán je tvořen zespodu. Dopravní síť pro cyklisty vzniká tak, že je potřeba složit 205 dílků puzzle (ORP) do jednoho celku. Kraje pak koordinují aktivity ORP prostřednictvím své krajské cyklostrategie.
  • Konkretizace. Aby vznikla bezpečná dopravní síť pro cyklisty, je nutné, aby města i kraje začlenila plány na výstavbu bezpečné dopravní infrastruktury do svého strategického, územního a dopravního plánování.
  • Skládání puzzle. V principu je to jednoduché. Složí se 205 dílků puzzle a je vytvořen návrh dopravní sítě pro cyklisty České republiky, který je zakreslen v mapové aplikaci Cyklovize2030. Kde se nepodaří najít dílek puzzle, tak toto bílé místo má pomoci „zalepit“ kraj. Jedná se o první návrh, který je upřesňován v navazujících krocích.
  • Otevřenost. Semináře, zpravodaje – mluvit o vizi pro všechny cílové skupiny je samozřejmost, ale získat důvěru k vizi je daleko těžší.
  • Práce s detailem a kontextem. Každá ORP vidí jen svůj svět, ale je třeba vidět za hranice ORP, další návaznosti, propojení s veřejnou dopravou, počítat se sdílenou mobilitou. Je třeba otevřít filozofii značení cyklotras, jejich rušení, přeznačování a tvoření nových.
  • Schválení vize s vazbou na finance. Na konci února se uskutečnila v Hradci Králové pracovní porada, na které se dohodl společný postup. Ten ale musí být schválen politiky. O to cennější byla účast hejtmana Královéhradeckého kraje Martina Červíčka, který garantoval připravenost Asociace krajů. Nyní je řada na Ministerstvu dopravy ČR, aby společnou inciativu podpořilo. Nicméně schválení musí být propojené s financemi, tedy evropské fondy, Státním fondem dopravní infrastruktury a dalšími zdroji financování.
  • Monitoring. Každý plán musí být spojen s daty. Je potřeba mít stále k dispozici on-line data, kolik je cyklostezek, jaké jsou plány, kde jezdí cyklisté, jaká je nehodovost apod.
  • Stále ale platí. Ambiciózní plán je postaven na aktivitách zespodu a to je asi nejnáročnější úkol. Motivovat obce a města, aby se připojila k tomuto plánu.