„Je důležité být ve správný čas na správném místě," říká astronomický nadšenec, jehož hlavní vášní je astrofotografie a také stavby robotických observatoří. Když se nebe první březnové neděle po dlouhé řadě zatažených a deštivých večerů a nocí jevilo jako jasné, nechtěl nechat Zdeněk Bardon své fotografické nádobíčko zahálet. „Vyrazil jsem na pole mezi Josefov a Rasošky a chtěl jsem vyfotografovat kometu. Do toho mi aplikace na vesmírné počasí hlásila možnost geomagnetické bouře. Měl jsem už fotoaparát nastavený na vyfocení komety a v tom jsem na severo-severozápadě viděl narůžovělou oblohu. Přestavěl jsem objektivy a zkusil to scvaknout," popisuje chvíle těsně před tím, než se mu podařilo zachytit polární záři.

Zatmění Měsíce na snímku Zdeňka Bardona.
FOTO: Bačkorový astronom postavil první dalekohled z babiččiných brýlí

„Kamarádi z Norska mi potvrdili, že opravdu byla viditelná. Tak jsem si říkal, že když v Norsku, tak u nás třeba taky. A opravdu se to potvrdilo. Na místní poměry to byla docela pecka," říká o nebeském úkazu, který trval zhruba 10, maximálně 15 minut.

„První náznak jsem vyfotil krátce před 19. hodinou, rozsvítilo se to naplno v 19:07 a pak to zase zhaslo. To přesně odpovídalo intenzitě na grafu geomagnetických bouří," říká Zdeněk Bardon, který byl ve správný čas na správném místě.

Zdroj: Jiří Řezník

„Byla to souhra okolností a náhod, které se potkaly a odehrály v jeden okamžik. To se občas stane," usmívá se uznávaný astrofotograf, který zavzpomínal i na polární záři, kterou si pamatuje v tuzemském prostředí ze začátku 90. let minulého století. „Polární záři jsem tady u nás naposledy viděl před 33 lety. Tehdy byla mnohem silnější, poměrně vysoko nad obzorem a byly dokonce viditelné ty ,záclony´ jak tančí na obloze," popisuje úkaz, který je doma hlavně v oblastech blíže k zemským pólům.

Na snímku je v popředí kopule Dánského 1,54 m dalekohledu a vlevo, téměř na obzoru, pak následují kopule dalekohledu NTT a 3,6 m dalekohledu se spektrografem HARPS. Další informace najdete na stránkách autora www.bardon.cz.
Snímek amatérského astronoma Zdeňka Bardona

Kromě zmiňované polární záře se Zdeňku Bardonovi podařilo zvěčnit i průlet komety 12P/Pons-Brooks, která byla jeho původním cílem. „Okolí jádra je do zelena, a tady je vidět slabý ohon," ukazuje na monitoru pořízený snímek. „To je asi maximum možného, co se na té přesvícené obloze dá udělat. „Teď se chystám na Šumavu, tam jsou podmínky k jejímu fotografování přece jen výrazně lepší," říká ke kometě, která se k planetě Zemi vrátila po 70 letech. „Několikrát zjasnila, tak doufám, že zjasní ještě více," věří astrofotograf, který již několikrát měl možnost pozorovat nebe v Evropské jižní observatoři v chilské poušti Atacama. „Tam je to ráj, nesrovnatelný s nebem v našich zeměpisných šířkách," naráží zejména na světelné znečištění, které je největší nepřítel pozorovatelů noční oblohy. Nedaleko je 100 tisícový Hradec Králové a v sousedství Jaroměř. To z hlediska světelného znečištění není žádná výhra.