Poprvé sčítáme přezimující ptáky

Sýkorky, kosi, brhlíci, červenky i vrabčáci se v zimě slétávají do krmítek pro potravu. Pozorování malých opeřenců, jejich štěbetání i boj o zob je mnohdy nezapomenutelným zážitkem. Kolik ptáků v Česku přezimuje, jaké druhy a kde se nejvíce vyskytují, to chce nyní zmapovat Česká společnost ornitologů, která zorganizovala první sčítání ptáků na krmítkách.

Do akce se zaregistrovalo předem už tři tisíce zájemců. „To jsme rozhodně nečekali,“ raduje se za organizátory mluvčí Věra Sychrová a doufá, že všichni přihlášení pošlou vyplněné formuláře. Sychrová přiznává, že ornitologové v této chvíli nedokážou odhadnout, kolik opeřenců v Česku přezimuje, proto iniciovali sčítání. „První čísla bychom měli znát v polovině ledna,“ slibuje. Do projektu se může až do neděle zapojit každý, kdo může pozorovat opeřence třeba v krmítku na okně nebo balkoně, na zahradě, v parku. Na webu pořádající organizace najdou zájemci bližší informace a také si tam mohou stáhnout sčítací arch. Pozorovat a sčítat ptáky musí po dobu zvolené hodiny a jen ty, které opravdu viděli.

Věra Sychrová upozorňuje, že v těchto mrazivých dnech je důležité zásobovat krmítka kvalitní potravou, nejlépe olejnatými semeny nebo vlašskými ořechy. Důležité je také krmítko udržovat v čistotě.

„Věřím, že zmíněné sčítání přinese zajímavé a užitečné výsledky a přispěje k rozšíření znalostí o výskytu ptáků u nás. Do sčítání se rovněž zapojím u našeho zahradního krmítka, kde bývá třicet i více ptáků najednou včetně zvonků, vrabců a stehlíků,“ uvedl význačný ornitolog Českého ráje Zdeněk Mrkáček.

Ke stavu ptáků v Českém ráji podotýká, že u většiny druhů početnost bohužel dlouhodobě klesá. Je tomu především u pěvců, ale také u koroptve, křepelky, čejky a další ptáků. „Není mnoho druhů, jejichž stavy se v posledních desetiletích naopak zvýšily. Patří k nim krkavec, orel mořský, jeřáb popelavý, slavík modráček nebo sokol. A pomalu se šíří také husa velká a obsazuje svoje původní hnízdiště,“ říká Mrkáček. Nejběžnějšími druhy zůstávají pěnkava obecná, rehek domácí, brhlík lesní, strakapoud velký, drozd zpěvný, sýkora koňadra, modřinka, kos černý, zvonek, špaček, z dravců káně lesní a poštolka. Běžným druhem je také holub hřivnáč.

Heslo dne: Hledá se zaběhnutý pes!

K vzácným druhům posledních let patří luňák hnědý, moták lužní a již zmíněný sokol stěhovavý, který se k nám vrátil téměř po 40 letech. V některých zimách nás navštěvuje brkoslav severní – host ze severu. Na dálku a hlavně v letu je podobný špačkovi. U nás nehnízdí, ale v některých letech můžeme vidět i poměrně velká hejna těchto překrásných ptáků. U nás se živí jablky, plody jeřábu, růže šípkové, jmelí či kaliny. Takže s brkoslavem se můžeme setkat někdy i přímo na našich zahradách. Za tahu koncem dubna či začátkem května lze vidět dudka. "Ten kdysi zřejmě pravidelně hnízdil i na Jičínsku. V současné době dle mých informací v našem kraji nehnízdí, ale není vyloučeno, že jednou opět hnízdit bude," míní ornitolog.

Připomíná, že v této zimní době je samozřejmě aktuální přikrmování na krmítkách a to hlavně semeny slunečnice, prosa, ořechy, sušenými plody jeřábů, bezu a hlavně sýkory rády využívají lůj. Nikdy ptákům nenabízíme zbytky našich jídel. Ptáci potřebují také vodu, takže rádi navštěvují i umělá pítka nejrůznější velikosti. Pokud máme na zahradě jezírko například s lekníny či jinými rostlinami, tak se k němu slétají ptáci i z širšího okolí, a to i na koupání. Stále aktuální jsou budky hlavě pro pěvce – sýkory, vrabce, rehky, lejsky či konipasy bílé. Přirozených dutin nadále ubývá, a to nejen v lesích, ale i uvnitř měst a vesnic. Budky alespoň částečně mohou nahradit tento úbytek.

Mrkáček připomíná, že početnost ptáků, ale i jiných živočichů, je závislá na mnoha faktorech a okolnostech. Krajina i interiér měst a obcí se z hlediska ptáků nadále mění spíše k horšímu. Mizí staré ovocné stromy a zahrady někteří lidé sekají zbytečně často a většina druhů rostlin nemá pak šanci ani vykvést. Velkou roli v globálním měřítku hraje chemizace prostředí, těžká mechanizace v zemědělství, velké ztráty na silnicích s rostoucí intenzitou provozu, úbytek a znečištění povrchových i podzemních vod, změna složení lesů, změny klimatu a další skutečnosti.

"Početnost ptáků kolísá zřejmě také z důvodů, které zatím neznáme. Teprve budoucnost ukáže, které druhy přežijí a které ne. Zatím se zdá, že největší šanci na přežití mají ti ptáci, kteří se dokážou přizpůsobit životu v blízkosti člověka," míní Mrkáček.

Správce unikátního Ptačího parku Josefovské louky Břeněk Michálek nepočítá, že se letos atraktivní oblast poblíž Josefovské pevnosti u Jaroměře do projektu sčítání zapojí. „V dalších letech to rozhodně nevylučujeme,“ uvedl s tím, že v ptačím parku je velkokapacitní krmítko pro ptáky. Podle Michálkových informací se v parku pohybuje od jeho založení 170 druhů ptáků, ročně je jich kolem stovky.

Platy ve Vesně jsou stále na hranici bídy