Milionové škody způsobí ročně na rybnících i řekách kormoráni. Je to vlastně obehraná písnička, protože kormoráni patří mezi zvlášť chráněné druhy. Nikdo před deseti či patnácti lety nepočítal, že se jejich stavy zvýší, a že se v republice usídlí trvale nejen v zimním období.

„Nálety kormoránů se opakují každý rok ani tato zima není výjimkou. Ale přesnou výši škody zatím nedokážu odhadnout. To zjistíme až po jarních výlovech, jak budou ryby vypadat,“ řekl Deníku Pavel Berger z Rybářství Chlumec nad Cidlinou.

Jeden kormorán podle odhadů denně sežere zhruba půl kilogramu ryb. Škody ale napachá mnohem větší, protože některé ryby při útocích zraní, další vystresuje tak, že v obou případech hynou.

„Ryby, které kormoráni poraní, nakazí nejrůznějšími plísněmi a dál nerostou. S jarem, když stoupají teploty, kvůli plísním uhynou. A když si vezmete, že na Královéhradecku je zhruba tři sta kormoránů, jsou škody nabíledni,“ doplnil Berger.

Nikdo nepočítal, že se populace takto rozroste

Jak dodal, příliš nepomáhá plašení ani povolený odstřel dvaceti kusů ročně. „Stavy kormoránů se natolik zvýšily, že by již neměli patřit mezi zvlášť chráněné druhy. V okolních státech tato zábrana padla a kormoráni se proto paradoxně stěhují k nám. Naše legislativa se tímto problémem zatím nezabývá,“ uvedl Berger. Podle něho jsou největší problémy s kormorány na Třesickém rybníku a rybníku Žehuň, ale také na rybnících v okolí Smidar a Kobylic.

„Dosud platí, že odstřely i plašení kormoránů se povolují jen ve výjimečných případech a tato opatření doprovázejí znalecké posudky. Opravdu nikdo nepočítal, že se jejich populace takto rozroste. O případných legislativních změnách ale nevím,“ řekl nám vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Královéhradeckého kraje Miroslav Krejzlík.

Jediné, co rybářům zbývá, je žádat kraj o náhrady škod. Ten je předává ministerstvu financí, které je prostřednictvím kraje vyplácí.