Za nevraživé pohledy starousedlíků prý může hlavně syn jednoho z nájemců a jeho tři kamarádi ve věku těsně nad dvacet let – to jsou právě ti, kteří i v nočních hodinách hlučí, věnují se alkoholu a jiným omamným „zábavám“ a občas náhodnému kolemjdoucímu sprostě nadávají. Své zkušenosti s nimi má například obsluha přilehlé kavárny s venkovní zahrádkou a o jejich nevybíravém slovníku by mohli někteří místní dlouho vyprávět.

„Velký problém vidím v tom, že jsou zde provozovány herny. Scházejí se tam hlavně mladí Romové a občas dělají problémy,“ připomíná Jiří Bartoš, který je jednatelem Občanského sdružení Džas dureder dživipnaha (Jdeme dál životem). Nedávno dokonce spoluinicioval petici proti tomu, aby město ubytovávalo v Polákových domech, což je jedna z broumovských sociálně vyloučených lokalit, další nové Romy. Jak sám říká, je zásadně proti tomu, aby v Broumově získávali trvalé bydliště cizí Romové. Tento názor sdílí také velká část místních Romů.

„Nechceme tady žádný další přivandrovalce. Kradou v Penny Marketu, fetujou, dělaj bordel a nás pak s nimi házejí do jednoho pytle,“ rozčiluje se Láďa Kivak.

Jiří Bartoš by možná měl i recept na to, jak problémové Romy ukočírovat. „Chtělo by to zaměstnat jako terénního pracovníka pořádnýho Cigána, který má mezi ostatními respekt. To by mělo určitě větší efekt, než navýšení počtu městských strážníků,“ nepochybuje Jiří Bartoš. Sám ví, jak to chodí, protože podobnou činnost kdysi vykonával. „Když přijeli noví Romové, byl jsem u nich na kontrole každý den. Řekl jsem jim co nesmějí, co si u nich pohlídáme a někteří pak třeba za tři, čtyři dny zmizeli. Myslím si, že by město mohlo jít touto cestou, byĺo by to účinné,“ říká muž, který do konce června pracoval v jetřichovské Barumce. „Propustili nás pro nadbytečnost,“ dodal se smutkem v hlase.