Tak nějak se mohlo točit dějinné kolo přesně před 400 lety. Útěk zimního krále přes Náchod dodnes připomíná reliéf Břetislava Bendy z roku 1930, umístěný na budově Komerční banky, ale zejména podkova na nynějším Karlově náměstí, kterou podle pověsti ztratil Fridrichův kůň.

Původ této pověsti sice historikové neznají, nicméně její literární zpracování lze zařadit až do konce 19. a počátku 20. století. „Zpracování jsou různá, některá se liší jen minimálně, jiná vykreslují zimního krále v odlišném světle,“ říká vedoucí sbírkového oddělení Muzea Náchodska Mariana Poláková a zmiňuje dvě tradované varianty.

Podle té první je Fridrich Falcký popisován jako král neschopný, slabý a zbabělý. „Tato pověst vypráví, že Náchodští svého krále vřele a slavně uvítali. Když se však dozvěděli o prohrané bitvě na Bílé hoře a o tom, že Fridrich prchá ze země, jejich nadšení bylo pryč a snažili se mu jeho útěk rozmluvit. Zimní král však na prosby nic nedbal a druhého dne odjel do slezské Vratislavi. Po jeho odjezdu se z města vrátil sluha, který přinesl podkovu, již si starý hejtman pověsil na zeď jako připomínku smutného osudu české země,“ přibližuje Mariana Poláková první legendu.

Svatomartinské husí hody
Na pečenou husu a svatomartinské víno je i covid krátký

Druhá pověst vypráví o pronásledovaném Fridrichovi Falckém, jehož kůň začal při útěku kulhat. Král tedy zastavil u náchodského kováře Říkana, kterému se už několik dní zdál sen o muži, jenž u něj vyhledá pomoc.

„I když Fridrich nepřiznal kdo je, kovář jej poznal. Když zaslechl křik pronásledovatelů, schoval krále k sobě do dvora, vojáky poslal na špatnou stranu a králi poradil bezpečnou cestu přes hranice. Když Fridrich odešel, našel Říkan ve své světnici podkovu, kterou pak na památku přibil na most u kovárny,“ nastiňuje Mariana Poláková méně známá variantu 400 let starých událostí.

Jisté je, že pověst o náchodské podkově má reálné jádro, tedy že zimní král skutečně projížděl někdy mezi 11. a 15. listopadem 1620 Náchodem, a že zde strávil minimálně jednu noc.

„Je také možné, že nějaký kůň z jeho doprovodu zde podkovu ztratil a že se to stalo v prostoru můstku přes vodní příkop u Horské brány (dnešní Karlovo náměstí), kde je mimo jiné také archeologicky doložena kovárna,“ doplňuje Mariana Poláková. Podle historika Josefa Hladkého totiž není příliš pravděpodobné, že by podkova spadla z kopyta králova koně, protože podkoní jistě o ně dostatečně pečoval. "Je ovšem možné, že se mohla uvolnit některému koni v královském doprovodu," připouští Ladislav Hadký.

Mobilní odběrový tým HZS Královéhradeckého kraje funguje pár dní a už odebral desítky vzorků na COVID-19
Antigenní testy ještě nedorazily, v kraji jich má třetina zařízení

Je zajímavé, že i když by podkova Fridrichova koně měla symbolizovat útěk, zbabělost a zradu na českém národu, převládla v Náchodě její kladná symbolika zdůrazňující, že nalezená podkova znamená štěstí. Kdo si na podkovu stoupne, nebo se jí dotkne, tomu se údajně splní jeho přání.

Pro štěstí si tam ale nechodí jen studenti před zkouškami a písemkami. „Vždycky když jdu okolo, tak si na ni stoupnu a něco si tiše přeji,“ říká žena, která pracuje v obchodě vzdáleném od podkovy jen pár desítek metrů. Jestli se ji její přání plní nechce prozradit. „Jediné co vám mohu říct, že nemá cenu si přát peníze. Na hmotné statky nijak nereaguje, to vím bezpečně,“ usmívá se.

Ať už to tedy bylo jakkoli, podkova (byť mnohokrát obměňovaná) zůstává na pravděpodobném místě svého nálezu dodnes. „Jisté je, že ta dnešní je již kdoví kolikátá a je také neúměrně velká. Ať již uvažujeme o jakémkoliv typu koně, měla by být o třetinu menší,“ zmínil historik Ladislav Hladký.

Ponurost i barevnost podzimního lesa zachytil svým fotoaparátem Zdeněk Dočkal.
OBRAZEM: Ponurost i barevnost podzimního lesa