„Bylo to pro nás velké překvapení. I když na druhou stranu se takové věci stávají,“ říká Břeněk Michálek, a jako případ uvedl podobnou zkušenost kolegů z České krajiny. „Stalo se jim to s divokými koňmi, kteří byli přivezeni v roce 2015 z Anglie a jedna z klisen měla hříbě aniž by to někdo očekával.“ Teď se na Josefovských loukách stalo to samé s pratury. „Dovezené jalovice měly být mladé, nedospělé, ale ten věk evidentně není úplně rozhodující. Nikdo to ale neplánoval a ani jsme tuto možnost nečekali, takže velké překvapení to pro nás bylo,“ dodává Michálek.

Pratuři spásáním křovin i rostlin a rozdupáváním podmáčených luk pomáhají s vytvářením vhodných podmínek pro mokřadní a luční ptáky. Dva kusy dávno vyhubeného, ale Holanďany zpětně vykříženého pratura tak pomáhají přírodě parku svou silou a nevybíravostí při hledání potravy. Od ledna 2018 už spásají Josefovské louky divocí koně, kteří se zde osvědčili a vytvořili pestrou rostlinnou mozaiku ideální pro sběr potravy, hnízdění a úkryt ptáků. Ohrada pro pratury a koně má rozlohu kolem 18 hektarů.

Jak je možné, že „jalovice“ bez přítomnosti samce porodila o víkendu mládě? Příjezd praturů na Josefovské louky byl několikrát odložen, takže čekání na převoz si evidentně jedna z jalovic zkrátila ve společnosti býka. „Co se dělo na pastevní rezervaci v Milovicích před podzimním transportem na Josefovské louky ví asi jen ona,“ usmívá se Břeněk Michálek. Když byly dvě mladé jalovice na začátku října loňského roku přivezeny, tak jedna z nich už byla čtvrtým měsícem březí.

Přírůstek Břeňka Michálka potěšil. „Je to určitě radostná zpráva. Samotný transport a doprovodné náklady na převoz praturů z Milovic do Jaroměře vyšel na 45 tisíc, takže jsme rádi, že to mělo ještě bonus v podobě nově narozeného pratuřátka. Snad bude prospívat, je to další spáseč navíc, který se určitě bude hodit, protože pastviny neustále rozšiřujeme,“ říká, že pratuři se jeví jako nevybíraví býložravci. „Jejich úkolem je okusem potlačovat dřeviny, které jsou v některých částech parku nežádoucí - například rozrůstající se vrby a hlohy. Navíc jsou schopni vypást rychle se rozšiřující kopřivy, což divocí koně zaměření na trávy nesvedou,“ vyzdvihuje nenahraditelnou roli turů pro Josefovské louky.

Pro všechny, kdo se pohybují okolo parku je zatím neznámou, jak se bude čerstvá maminka chovat. „Může se stát, že si bude více bránit nejenom svoje teritorium, ale hlavně svého potomka. Možné je všechno, takže musíme být více na pozoru,“ je si vědom Michálek. První dny po porodu ale byla novopečená matka v klidu. „Přišla dokonce s mládětem až k ohradě, kde se nechala v klidu na krátkou vzdálenost fotografovat a žádné projevy agrese nejevila. Možná máme jen plané obavy a vše bude probíhat v pohodě. Ale může se to samozřejmě změnit,“ říká správce parku, který žádá případné návštěvníky Josefovských luk, kteří si vyrazí na procházku se psem, aby je drželi na vodítku. „Riziko povodně po jarním tání pominulo, stezky v parku jsou tedy opět otevřeny a návštěvníci jich mohou využít.“