V klidnější části řeky Metuje stojí ve studené vodě nad kolena muž a opakujícími se pohyby zkouší letos poprvé lovecké štěstí. Do malebného Pekelského údolí vyrazil Josef Kuthan s kamarádem už za hluboké noci - má to sem totiž docela z ruky. "Je to pro nás dlouho očekávaný den," říká, aniž by zvedl oči od hladiny.

"Čekali jsme tu na šestou hodinu v autě, vyráželi jsme totiž v noci z Děčína," prozradí s úsměvem, že za prvním letošním rybolovem na řece neváhal urazit 220 kilometrů. "Já to tady znám, mám tu kamaráda, který mi to tu ukázal a líbí se mi tu," vysvětluje důvod dlouhé cesty.

Velikonočně vyzdobené kasematy v Bastionu No. I. se v pátek otevřely desítkám návštěvníků, kteří dorazili na "Velikonoce na pevnosti".
OBRAZEM: Velikonoce si připomínají ve vyzdobených kasematech pevnosti Josefov

Nejprve zkoušel chytat na přívlač, ale to se moc ve studeném ránu neosvědčilo. "Měl jsem tři čtyři malý rybky," říká, proč změnil strategii a na šňůru navázal mušku. Ani s ní ale neslavil moc úspěch. "Je to asi tou zimou. Kdybych manželce přinesl domů rybu, tak by byla ráda, protože věčně chodím naprázdno. Jednoho jsem chytil pěkného, ale toho jsem pustil, protože byl první, a pak už byli jen malí," dodává rybář a kráčí řekou ke břehu. "Jsme zmrzlí, za chvíli asi pojedeme domů," říká dlouhovlasý Josef a na otázku, jestli má v kapse něco pro zahřátí, vrtí hlavou. "Potkal jsem ale nějaké Zlíňáky a ti mi dali cvaknout kořalky, co si pálili," přiznává lehký dopink a dodává, že preferuje tekoucí vodu před stojatou. "Já radši řeku, takže teď byla pauza," připomíná, že na pstruhových vodách rybáři mohou chytat do konce listopadu a pak až od 16. dubna.

"Většinou ten půst řeším tak, že si přišetřím nějaký drobný a jedu do Švédska. Tam nejsou moc lidi, ale zato tam jsou ryby, viď Romane," obrací se na přicházejícího kamaráda, který chytal o pár desítek metrů níže po proudu. Oba muži překvapivě na nohou nemají obuté holínky, ale turistickou obuv. "Má to zespodu filc, aby to neklouzalo po šutrech," vysvětluje Josef Kuthan. "Já mám podrážku gumovou," doplňuje ho Roman Brindza. "Ta se hodí více do chůze v terénu, kde se ten filc víc opotřebovává. "Půjdeme ještě nahoru nebo valíme domů?" zeptá se parťáka. "Ještě jdeme, když už jsme tady," říká druhý rybář a oba vyrážejí po silnici proti proudu.

O kus dál sedí pod přístřeškem další rybář, který zrovna "svačí" červené víno. "Ryby stávkují," má jasno Alexej Kirejev, že pstruzi musí nějak tušit, že se dnes mají držet stranou. "Určitě to moc dobře ví," usmívá se. "Chce to tomu nechat týden, dva a bude to dobrý," věří rybář.

Josef Mencl na 11. srpen 2017 nezapomene.
Střechu už jim vítr nevezme. To by musel vyrvat celý dům ze základů

Jestli se na pasivitě ryb promítlo studené počasí nemá jasnou odpověď. "Nevím, fakt nevím. Čím déle chytám, tím méně tomu rozumím. Je to nevyzpytatelné," pokrčí rameny Alexej, který vsadil při volbě návnady na nymfu. "Je to napodobenina blešivců a larev chrostíků, kteří žijí na dně řek. Jsou různé techniky - buďto návnadu popotahuji nebo ji nechávám splout s proudem. Zatím jsem neměl ale vůbec nic - teď si dám pauzu a půjdu zase za chvíli," říká rybář, který předešlé noci pokřtil přespáním dodávku, kterou si přestavuje na obytný vůz. "Normálně hned 16. dubna nevyrážím, ale letos jsme to zkusil. Metuji mám rád - je to krásná řeka," říká někdejší autodopravce, který pověsil profesní volant na hřebíček, chystá se do důchodu a věnuje se vnukům.