Sága trvá sto dvacet let

Pražská novinářka Irena Jirků (pochází z Bukovice v sousedství Suchého Dolu, absolventka gymnázia v Broumově) sepsala a vydala působivou publikaci Příběh suchodolské kapličky. Na základě dokumentů, novinových článků, deníků a dopisů, z archivů i soukromých sbírek, stvořila ságu, jež se během sto dvaceti let odehrála okolo prosté dřevěné stavby. Počíná se zprávou o údajném mariánském zjevení čtrnáctileté dívce, pokračuje přes líčení bleskového ohlasu této události a nevůle církve zjevení uznat až k těžko představitelným tisícihlavým davům poutníků a jejich srážkám s četníky. Vrcholí pak v soudobém dramatu úmyslného zapálení kapličky a její pozoruhodné obnovy, na niž se Poličtí a Suchodolští skládali jako národ na své shořelé divadlo.

Líčí také osudy obyvatel

Nejpozoruhodnější je v knížce líčení osudů lidí, které suchodolské události poznamenaly Kristiny Ringlové, jež byla „médiem" zjevení (její příběh by vydal na samostatnou knihu), její rodiny, odpůrců zjevení (mj. kněze S. Boušky a biskupa E. Brynycha) i aktérů událostí v posledních letech.

Kniha představuje nejen fundované shrnutí dějů kolem kaple; především je poutavým, zaujatým a hluboce prožitým vyprávěním. Potěšení z něj vedle čtenářů zřetelně měla i samotná autorka.

Jan Meier