Podtitul „Kapitoly k územně správním dějinám regionu“ naznačuje určitou nesoustavnost, zároveň však tento přístup nabízí možnost různorodých pohledů. Autoři v knize vymezují prostor východních Čech a pak sledují vývoj jeho majetkového a správního členění. Do jisté doby k území organicky řadí i oblasti Čáslavska a, což je pro nás významné, Kladska.

Řada pasáží přináší zajímavé poznatky, které se týkají i širší oblasti Náchodska, Broumovska, Jaroměřska či Podorlicka. Najdeme je např. v pojednání o kolonizačních procesech ve středověku (kolonizace Broumovska, přičlenění jeho severní části od Kladska k Čechám, osídlování Náchodska na cestě do Kladska, jeho spojení s kladským Levínskem).

Kapitola o vztazích naší oblasti s polskými Piastovci mj. líčí vznik a význam hrádků a městeček na odvrácené straně Javořích hor a vliv kláštera v Křešově. Jinde se obsáhle pojednává o rozvoji panství Trčků z Lípy na jihu našeho regionu.

Kapitola o proměnách hranic východních Čech mj. podrobně popisuje změny charakteru naší hranice s Kladskem a Slezskem. Vrací se k nim i závěrečná úvaha editora. Část nazvaná Dějiny psané architekturou se zamýšlí nad slohově nepatřičnými, historizujícími prvky ve stavbách a dokládá, že jejich budovatelé jimi chtěli upozornit na určité historické souvislosti.

Mezi příklady uvádí i stavbu poutního komplexu ve Vambeřicích nebo románsko-gotický rostlinný dekor barokního sloupu v Polici nad Metují, který klade do souvislosti s historickým portálem vedlejšího klášterního kostela (věděl autor, že sloup stál původně na náměstí a ke kostelu byl přemístěn později?).
Přítomná kniha do jisté míry navazuje na obsáhlé Dějiny východních Čech (NLN 2009), které jsou na trhu už prakticky nedostupné. Při jejím nízkém nákladu se jí brzy může stát to samé.

Jan Meier