Stroj pojmenovaný Jaromír funguje principiálně stejně jako štíty, které budovaly v minulé dekádě pražskou linku metra trasy A do Nemocnice Motol. Je tu ale pochopitelně jeden podstatný rozdíl: V Jaroměři zatím metro nevzniká. "Razící štít staví na 6,6 km dlouhém obchvatu Jaroměře dešťovou kanalizaci, která bude sloužit k odvádění dešťových vod ze silnice do řeky Labe," vysvětluje Radim Mana, mluvčí Metrostavu. Tomuto účelu proto také odpovídá i průměr řezné hlavy, která je se svými 80 centimetry skoro 8x menší než šestimetrový "krtek", který vrtal tunel pro pražské metro.

Jak říká Jakub Modráček, stavbyvedoucí dodavatelské společnosti Metrostav Infrastructure, lze nasazení bezvýkopové technologie vnímat celkem jako kuriózní záležitost. "Na druhou stranu to ale v tomto případě dává logiku, protože dešťová kanalizace je v daném úseku naprojektována v průměru šest metrů pod zemí. To už na klasickou výkopovou metodu není, zemní práce by byly příliš náročné,“ říká stavbyvedoucí.

Z celkových 650 metrů už zbývá vyrazit posledních sto. Práce už jde tedy do finále. „Razicí štít dokáže na jeden zátah vyrazit asi sto metrů, pak je třeba provést čištění a údržbu. Je fascinující, že podobně jako za velkým strojem zůstává rovnou tunelový tubus ze segmentů tunelového ostění, zůstává za Jaromírem hotové betonové kanalizační potrubí,“ vyzdvihuje Jakub Modráček výhodu použité technologie.

Michal Přenosil ze subdodavatelské firmy Subterra upřesňuje, že pro práci na celém 650 metrů dlouhém úseku byly zvoleny dvě technologie závislé na podloží: mikrotunelování v tvrdších horninách a protlačování v zeminách. „Museli jsme se vypořádat s podobnými problémy jako raziči pracující s velkým štítem. Kvůli špatnému geologickému podloží nám prvních padesát metrů trvalo celý měsíc," říká Přenosil, že razícímu týmu dělaly velké starosti hlavně slínovce. "Jedná se o ztvrdlý jíl, který se nám neustále lepil na řeznou hlavu. Museli jsme osadit extrémně silné vysokotlaké trysky, abychom byli schopni vymýt všechny nečistoty," popisuje nástrahy pracovního prostředí. V pásmu štěrkopísků zase komplikovaly život velké valouny o velikosti nad 30 cm. "Stroj si s nimi nakonec poradil, ale jen za cenu značného opotřebení řezných nožů,“ doplnil Jan Brabec ze společnosti Hydrotechnik Praha.

Zahájení stavby obchvatu Jaroměře
Začala stavba obchvatu Jaroměře za 688 milionů Kč, hotovo má být v roce 2024

Celý úsek zahrnuje celkem čtrnáct revizních šachet rozmístěných po padesáti metrech. Právě do těchto šachet jsou napojeny přípojky, které budou odvádět vodu ze silnice. Kvůli riziku nárazové vody bylo třeba stupačky vyložit čedičem, který v prostoru vytvoří přirozený vsak. Zbývajících šest kilometrů trasy bude již odvodněno pomocí klasického plastového potrubí obsypaného pískem. Kanalizace bude ústit do stávající dešťové usazovací nádrže s odlučovači ropných a dalších znečišťujících látek, aby mohla přečištěná voda následně odtékat do Labe.

Vedle mikrotunelování části dešťové kanalizace je stavebně nejnáročnější téměř půl kilometru dlouhá estakáda, která překonává Labe a přilehlé záplavové území. Stavbaři již vybudovali nosné pilíře mostu.

- Ředitelství silnic a dálnic ČR oficiálně zahájilo dlouho připravovanou stavbu obchvatu dvanáctitisícové Jaroměře v září loňského roku

- Silnice I/33 je součástí mezinárodní silnice E67 a napojuje se na druhý nejzatíženější silniční hraniční přechod mezi Českem a Polskem. Projektovaný obchvat Jaroměře o délce 6,55 kilometru proto bude součástí dopravního propojení dálnice D11, České Skalice, Náchoda a hraničního přechodu v Náchodě-Bělovsi.

- Navazovat bude na nynější konec dálnice D11 u Hořenic severně od Jaroměře a u Velkého Třebešova se napojí na obchvat České Skalice. Kromě Jaroměře odvede tranzitní dopravu i z obcí Čáslavky, Dolany a Svinišťany. Přes obce nyní denně projede přes 15 tisíc vozidel, z nichž významnou část tvoří kamiony.

- Obchvat po severním okraji města odvede z Jaroměře tranzitní dopravu ve směru z Hradce Králové na Náchod a Polsko. Řidičům by měl začít sloužit v roce 2024. -

- Stavbu s názvem I/33 Jaroměř, obchvat buduje společnost Metrostav Infrastructure pro investora Ředitelství silnic a dálnic. Investice ve výši 688 milionů korun je financována z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Státního fondu dopravní infrastruktury.