play_fill
Tak na tuto otázku mohlo v sobotu od osmé hodiny ranní do osmé hodiny večerní odpovědět celkem 870 oprávněných voličů zapsaných v jedné ze dvou výše uvedených místních částí Hronova.
O tom, že referendum brali voliči vážně, svědčila i vysoká účast – volební komise vydaly příchozím celkem 660 hlasovacích lístků, a účast voličů tak dosáhla téměř 76 %.
V místním referendu, v němž se rozhodovalo o oddělení dvou obecních částí, by bylo rozhodnutí přijato v případě, kdyby pro odtržení hlasovala nadpoloviční většina oprávněných osob v těch částech, které se měly oddělit. To znamená, že přípravný výbor pro osamostatnění potřeboval získat alespoň 436 hlasů…
Poté, co se ve 20 hodin okrsky ve Velkém Dřevíči ve škole a v Rokytníku v hasičské zbrojnici uzavřely, začalo sčítání.
Celkový počet platných hlasů činil 654 z nichž 396 se vyslovilo pro samostatnost, naopak proti odtržení „hlasovalo“ 257 lidí. 396 hlasů bylo sice vysoké číslo, ale nebylo postačující k uskutečnění vize přípravného výboru – odtržení ztroskotalo na 40 hlasech… Za necelé dvě hodiny prosté matematiky tak bylo jasné, že výsledek referenda je záporný. To znamená, že Rokytník i Velký Dřevíč i nadále spadají pod hronovskou samosprávu. Někdo z tohoto výsledku měl radost, někdo jen těžko skrýval zklamání… (Jiří Špreňar)
Osamostatnění se nekoná, chybělo 40 hlasů
Od sobotních ranních hodin, kdy začalo ve dvou volebních okrscích probíhat referendum o osamostatnění, byla v obou obcích celkem napjatá atmosféra. Nervozita panovala jak mezi příznivci osamostatnění, tak i mezi odpůrci.
Největší napětí vládlo asi mezi členy přípravného výboru pro rozdělení, kteří netrpělivě po celý den sledovali účast na hlasování a některé občany, jež se ještě k hlasování nedostavili objížděli a nabízeli jim odvoz do hlasovací místnosti a zpět.
I tak ale po celý den proudily k hlasovacím urnám řady občanů, což překvapilo i volební komisi, která s takovou účastí nepočítala. V Rokytníku přišlo dát svůj hlas pro nebo proti 79% a ve Velkém Dřevíči 74,6% ze všech oprávněných voličů.
Největší napětí nastalo pochopitelně po dvacáté hodině, kdy dvanáctihodinové referendum skončilo, volební místnosti se uzavřeli a začalo sčítání hlasů.
Pro některé úleva, pro jiné zklamání přišlo před 22 hodinou, kdy bylo oznámeno, že nadpoloviční většina obyvatel obou obcí se buď svým „NE“ anebo neúčastí v referendu vyslovila proti osamostatnění. Prosazovatelům odtržení scházelo k úspěšnému naplnění jejich záměru čtyřicet hlasů.
Řada mladších občanů z obou obcí se v té době bavila v hronovském Čapkově sálu na Rockovém koncertu. Víc než hudbě se ale věnovali sledování mobilů, až se k nim dostane zpráva o výsledku hlasování. Po zjištění, že k osamostatnění nedojde z nich spadla úleva a začali si zábavy a oslav užívat naplno: většina z nich totiž byla proti a někteří se pomalu rozpovídali o praktikách, které byly na občany používány, aby hlasovali pro. Nikdo z nich však nechtěl zveřejňovat své jméno nebo tvář.
Do Čapkova sálu se přišel bavit i lídr přípravného výboru Ondřej Nývlt. Ten prohru v referendu neunesl a verbílně napadl extérního redaktora Deníku, že je poškodily články v denním tisku. (Jiří Mach)
„Mám radost,“ řekla po sečtení hlasů pro a proti starostka Hronova Hana Nedvědová
K nadpoloviční většině a prosazení záměru osamostatnění však chybělo 40 hlasů.
Co říkáte výsledku referenda?
Mám radost. Na druhou stranu ale vnímám, že odtržení neprošlo jen o pár hlasů.
Proč to tak podle vás dopadlo?
Je jisté, že se vším občané Rokytníku a Velkého Dřevíče spokojeni nejsou. A ani být nemohou. Vyhovět nelze všem. Na druhou stranu ale, ten tlak přípravného výboru na občany Velkého Dřevíče a Rokytníku byl veden přes půl roku. A v posledních dnech zesílil. I to je podle mne důvod, proč tolik lidí hlasovalo pro samostatnost.
Kde jsou podle vás příčiny nespokojenosti lidí?
Určitě není vše v pořádku. Určitě je co zvelebovat a opravovat. Jsme ale limitování financemi, které máme. Rozhodně to není o libovůli radnice, kam chce nebo nechce investovat. Snažíme se věnovat pozornost všem částem Hronova. To, že to jde možná pomalu, to uznávám.
Přípravný výbor neuspěl. Někteří jeho členové by však rádi do komunální politiky. Co vy na to?
Je to jejich legitimní právo. Konečně by viděli o čem ta práce je. Lidé z přípravného výboru se do dneška nikde neangažovali, nevím že by nějak nějak aktivně pracovali pro občany. Pokud se do zastupitelstva dostanou, budou mít alespoň příležitost, si skutečnou práci pro lidi vyzkoušet.
Vnímáte je jako konkurenci?
Ne. Mají tak málo informací a navíc i zkreslených, že skutečnou konkurencí být nemohou. Účast a práce v zastupitelstvu, by pro ně byla jistě užitečnou.
(Jiří Máslo)
Oddělení neprošlo. Lídr přípravného výboru Ondřej Nývlt chce do politiky
Jak jste spokojen s průběhem a výsledkem referenda?
Přípravný výbor podle mne přispěl k tomu, že vše fungovalo, jak má. Zajišťovali jsme pro volební komise i občerstvení, včetně oběda. A to na vlastní náklady.
Jsme spokojeni s volební účastí. Přišlo 660 z 870 oprávněných voličů. To je velká účast a myslím, že řada politiků, by byla ráda, kdyby se lidé účastnili voleb v takovém počtu.
A výsledek? K oddělení Rokytníku a Velkého Dřevíče chybělo 40 hlasů.
Spokojeni nejsme.
Mohla ovlivnit výsledek referenda nějaká vaše chyba?
Možná jsme měli některé věci udělat jinak. Lépe své záměry vysvětlovat. Například hned na počátku jsme měli přizvat starosty menších obcí, aby popisovali své zkušenosti a vysvětlovali výhody. To by možná pomohlo.
Přípravný výbor v referendu neuspěl. Neuspěl jste ani vy, jako jeho lídr. Je to konec snažení, nebo máte další ambice?
Určitě chci kandidovat do zastupitelstva a pokud vím, chystají se k tomu i další členové přípravného výboru. Vidíme jako důležité, aby v Hronově existovala silná opozice. Jen ta může přinést více podnětů, které pomůžou ke zvelebování Velkého Dřevíče a Rokytníku.
Kolik lidí z přípravného výboru chce do komunální politiky?
Zatím vím o dvou. Uvidíme, zda přibudou další. Chceme dokázat, že nám na našich vesnicích skutečně záleží.
(Jiří Máslo)
Ptali jsme se: Referendum prozradilo, že obyvatelé po absolutní samostatnosti netouží
Michaela Šetková, Rokytník: „Jsem proti. Můj názor je, že případné oddělení by Rokytníku nic velkého nepřineslo. Vyrůstala jsem tu, a hlavně mi chyběli autobusy. Jsou daleko a musí se všude na kole. Pokud někdo dojíždí do práce, musí vlastním autem. A pokud slibovali, že tady zřídí obchody, je to zbytečné. Stejně by je museli dotovat, protože by se neuživili. A ten, kdo se musí dostat například ke vzdálené autobusové zastávce, tak si do toho obchodu taky dojde. A nebo mu nákup donesou děti.“
Josef Štencl, Velký Dřevíč: „Vadí mi, že tady chybí zázemí pro děti, hodilo by se hřiště. Místní sokolovna potřebuje opravit. V zimě je velký problém, když napadne sníh, lidi pak čekají celý den, než to někdo z města uklidí. Na druhou stranu, mám ale obavy z dluhů, které by bylo nutné hned v počátku hradit. Jde o podíl dluhů Hronova, který by připadl na „vrub“ nově vzniklé obci. A mám i obavu, že samostatná obec se neuživí. A to rozhodlo, že jsem hlasoval proti.“
Karel Jára, Velký Dřevíč (člen přípravného výboru): „Já jsem pro oddělení. Jak to dopadne, nevím. To musím počkat, až budou výsledky. Je důležité, aby si Velký Dřevíč mohl dělat a realizovat vlastní plán rozvoje. Chci, aby byly lépe udržované zelené plochy, a taky místní komunikace. Hodně třeba vázne zimní údržba.“
(Jiří Máslo)
Autoři: Jiří Špreňar, Jiří Máslo, Jiří Mach
