Referendum rozhodne o budoucnosti obcí

Už jen odtržení totiž přinese kromě dělení „kořisti“ v podobě obecního majetku, také povinnost platit miliónové dluhy. Vědí to občané Rokytníku a Velkého Dřevíče a jsou na to před hlasováním připraveni?

Podle starostky Hronova Hany Nedvědové by už samotné dělení majetku znamenalo bolestný proces. „V každé budově, například v radnici, máme různé vybavení: židle, stoly, počítače. Technické služby disponují traktorem, sekačkami a multikárou. Radnice auty, která zajišťují provoz pečovatelské služby i fungování městské policie. A i tento majetek, by bylo nutné dělit,“ říká starostka.

Případné dělení by pak způsobilo hronovské radnici značné problémy. „Pokud dáme nové obci část nábytku, počítačů, techniky na údržbu cest a zeleně, a také referentský vůz, bude z části ochromen chod města. Nákup nového vybavení přitom zatím nepřipadá v úvahu. Rozpočet s mimořádným výdajem ve výši 4,2 miliónu nepočítá,“ dodala.

Dělit se bude i dluh Hronova, který v závěru roku 2010 dosáhne téměř 26 miliónů. Po odtržení, by Rokytník a Velký Dřevíč měli uhradit 4,25 miliónu. „Výše úvěru, kterou by nová obec přebírala, je přitom téměř shodná s tím, co bychom jí měli dát formou movitého majetku. Tím by se obě položky téměř nulovali,“ říká Nedvědová. Ani to však podle ní nic neřeší. „Nábytek, počítače, techniku na údržbu cest i zeleně, nebo referentský vůz, bude muset nově vzniklá obec stejně koupit. Jsou nutné pro její fungování. Tím ji čeká velká investice,“ míní starostka. Na řadu přijde i dělení nemovitostí, jako jsou budovy, pozemky, lesy. Dělit se budou podle toho, na jakém katastru se nachází. „Co stojí v Hronově zůstane Hronovu a obráceně. Město má ale také akcie, pohledávky.

Vymáhá i dluhy na nájemném a pokutách. Občanům dávalo půjčky z Fondu rozvoje bydlení. Na koho pohledávky přejdou? Zatím nevíme,“ říká Nedvědová.

Deník kontaktoval přípravný výbor a předal mu informace, které nám poskytla starostka Nedvědová. Odpovědi, jak chce výbor dělit majetek i dluhy, jsme se však nedočkali: „Na jednání přípravného výboru se zástupci města Hronova, dne 18. ledna 2010, paní starostka důrazně odmítla jakékoliv jednání s přípravným výborem týkající se dělení majetku před referendem. Proto nebudeme tuto záležitost v současné době komentovat,“ reagoval zmocněnec přípravného výboru Ondřej Nývlt.

Rokytník a Velký Dřevíč se pokusí oddělit od Hronova

„Podle veřejně dostupných informací má město Hronov movitý a finanční majetek v řádech desítek milionů korun. Proti hodnotě tohoto majetku budou postaveny dluhy,“ dodal. To, zda přípravný výbor má „recept“, jak dělit majetek i dluhy, může být důležité pro ty, kteří půjdou v sobotu hlasovat, zda se od Hronova oddělit, nebo zůstat ve společném svazku. Podle Ondřeje Nývlta jsou ale takové otázky předčasné: „Přípravný výbor má vypracovanou metodiku dělení majetku, která řeší oblasti nemovitého, movitého i finančního majetku. Náš návrh metodiky dělení majetku předložíme městu Hronovu až v případě kladného výsledku referenda, a to v souladu s dohodou z 18. ledna. Tedy nejdříve 22. března,“ odmítl sdělit podrobnosti Nývlt.
Co když V. Dřevíč přehlasuje Rokytník

Rokytník má 317 obyvatel, Velký Dřevíč 771. Disponuje tak víc jak dvojnásobkem hlasů, které můžou odtržení prosadit. Co se stane, když nadpoloviční většina Rokytníku, bude proti? „Takový výsledek referenda by měl být asi anulován. Nelze přece připustit, aby Rokytník byl oddělen proti své vůli,“ míní starostka Hronova.

Jak by problém řešil přípravný výbor? „Bude takový výsledek referenda anulován, nebo obyvatelé Rokytníku budou od Hronova odděleni proti vlastní vůli?“ ptal se Deník zmocněnce Ondřeje Nývlta. „Dle zákona o místním referendu, v platném znění, se posuzují výsledky z obou okrsků dohromady. Výsledek referenda je závazný,“ konstatoval.

Nepoměr ve velikosti Velkého Dřevíče a Rokytníku, považuje za problém i senátor Petr Pakosta. „Jak dlouho bude trvat, než ten menší zjistí, že ten větší má ze vzájemného soužití větší prospěch?,“ řekl Deníku. „Podle mých zkušeností to dlouho nepotrvá, a to bez ohledu na to, zda to bude pravda,“ míní.

Udržet „manželství“ či radši „rozvod“?

Problém je podle Pakosty, který je daňovým poradcem se šestnáctiletou praxí, rovněž v daňové oblasti. „Každý finanční poradce vám řekne, že žít v ,manželství’, je na osobu levnější, než žít ,single’. Každý, kdo rozumí rozpočtovému určení daní vám potvrdí, že pro malou obec je svazek s větší obcí mnohem výhodnější a finančně přínosnější než samostatná existence. Vše má své výhody a nevýhody a každé rozhodnutí něco dá a něco vezme,“ dodal Pakosta.

Samostatnost hájí starosta Želechovic nad Dřevnicí Michal Špendlík. Obec s 1943 obyvateli, se oddělila loni v lednu. K referendu se tehdy dostavilo přes 83% voličů a své „ano“ pro odtržení řeklo 93% z nich. „Bývali jsme součástí města a to mělo vlastní investiční priority, ve kterých jsme nebyli,“ říká starosta. „Chátrala škola i školka, a s ní zdejší infrastruktura. To vše bylo zanedbané a naše místní část zaostávala. Po odtržení, se daří řadu věcí opravit a zvelebit. S penězi zatím vycházíme,“ dodal.

Žernov, malou obec s 228 obyvateli, vede na Náchodsku starosta Libor Mojžíš. „Hlavní výhodou samostatnosti je, že obec rozhoduje o svých financích sama. Lidé mají k zastupitelstvu blíž, mají nad ním lepší kontrolu a sami se můžou aktivně podílet na řízení Žernova,“ dodal Mojžíš.

Referendum nařídil Krajský soud

Konání místního referenda nařídil Krajský soud v Hradci Králové, u kterého se referenda domáhal přípravný výbor pro osamostatnění městských částí poté, co hronovští zastupitelé uspořádání referenda zamítli. Případná budoucí obec by mohla mít 1073 obyvatel, čímž by se zařadila mezi 29 obcí (bez měst a městysů) v Královéhradeckém kraji s počtem obyvatel nad jeden tisíc.

(Jiří Máslo)