Každý jistě uzná, že téměř románově znějící jméno rozhodně nepatří mezi českou klasiku. Jak k němu doktor filozofie, který se specializuje na církevní historii a péči o kulturní dědictví přišel? „Podle vyprávění vím, že moji předkové přišli ze Skandinávie, snad z pomezí Švédska a Finska. Původní příjmení časem upadlo v zapomnění a můj otec, akademický malíř a sochař, se ho rozhodl obnovit,“ vysvětluje Bolom-Kotari, který naposledy působil jako vedoucí výzkumného týmu projektu zaměřeného na česko-slovenské a česko-maďarské vztahy.

O své vizi směřování Regionálního muzea má jasno. „Základem koncepce jsou tři věci: muzeum jako spolutvůrce identity kraje, muzeum jako součást sítě a muzeum jako vizitka zřizovatele. Znamená to nezavírat bohatství naší minulosti do vitríny, ale propojovat je se současným životem i s inspiracemi, které lidé hledají na jiných koncích světa,“ prozrazuje budoucí ředitel, jehož komise vybrala ze sedmi uchazečů.

A jakou výstavu by v muzeu chtěl uspořádat jako první? „Vzhledem k mé specializaci považuji za nosné téma lidové zbožnosti, magie a léčitelství, protože přitahuje pozornost veřejnosti. Dá se na něm dobře ukázat, jak to, co zájemci dnes jezdí objevovat do pralesů v Jižní Americe, fungovalo po staletí v českém prostředí,“ říká Sixtus Bolom-Kotari, který muzeum povede od 1. března. Do konce února má chod instituce na starosti zástupce ředitele, archeolog Jan Tůma.