"Začal jsem stavět obří strojírnu, která tam bude největším zdrojem kraválu. Všechno bude osvětlené, bude se to točit a bouchat, aby to bylo hlavně pro děti zajímavé," prozrazuje Jiří Mládek, který se při práci inspiruje starými rytinami i ilustracemi z knižního vydání Verneova dobrodružného románu. "Bude to opravdu továrna plná strojů, kde nebudou chybět ani velké buchary, které se tehdy používaly," zmiňuje stavitel. Při výrobě se chce držet historických pramenů, a proto by měla mít továrna podobu výrobní haly na zpracování oceli z období před 150 lety. Jeho výhodou je, že má při stavbě z čeho čerpat. "Pracoval jsem pěkný kus života v Kolbence v Karlíně, takže vím, co to je strojařina."

Přestože nový objekt bude přes dva metry dlouhý a metr široký, do expozice se vejde bez potíží. "Když jsme jej na jaře stěhovali, ještě jsme to přeměřovali a prostor tam je, nebude s tím žádný problém. Co se týče spotřeby materiálu, vidím to skoro na čtyři metráky," odhaduje množství matiček, šroubečků a jednotlivých dílů na novou tovární halu.

Ve sklepení muzea je k vidění trojice monumentálních modelů postavených z legendární stavebnice Merkur, po které od zahájení výroby toužil snad každý kluk i jeho otec.
Ze sklepní expozice Merkuru se legendární model rypadla nevyhrabe

Momentálně si ale Jiří Mládek dává od spojování dílků pauzičku, ke které ho přiměly zdravotní problémy. "Záleží na tom, jak se cítím fyzicky. Mám problémy s hybností prstů na levé ruce, ale to je záležitost, která mě periodicky potkává. Mažu si ruku konopnou mastí a vždycky to pomůže. Počítám, že tak nějak do Vánoc bych to měl mít hotové," říká Jiří Mládek. Věří, že se zaťatými zuby se opět dostane do původního rytmu.

S dodávkami potřebného stavebního materiálu problém není. "Mám jej zatím dost, a kdyby docházel, firma Merkur mi vyjde vstříc. Napíšu jim a do dvou týdnů mi to zašlou," říká Jiří Mládek, a usmívá se při vzpomínce na začátky stavby Ocelového města. "To jsem ještě neměl jejich důvěru, takže získat materiál bylo problematické," zmiňuje. K dílkům stavebnice mu pomohla výzva v novinách. "Když se ke mně přijeli podívat z Merkuru a viděli ve stodole, co jsem postavil, situace se hodně změnila," vzpomíná.

V polickém Muzeu stavebnice Merkur si i na Vánoce mohli zájemci prohlédnout repliku čočkostroje, na kterém profesor Otto Wichterle na den přesně před 60 lety odlil první hydrogelové kontaktní čočky.
Na Vánoce přesně před 60 lety stál Merkur u zrodu měkkých kontaktních čoček

Jiří Mládek Ocelové město stavěl asi deset let. „Začal jsem v roce 1998 takovými drobnůstkami, které potom narůstaly, narůstaly až se mi nevešly do stodoly,“ připomíná si rok 2002, kdy přijel do rodného města Merkuru s nabídkou, že by se zde mohlo Ocelové město vystavit. Nad otázkou, kolik šroubků a matiček na spojení tisícovek dílů potřeboval, nemusí dlouho přemýšlet. „Měl jsem je v krabičkách, takže vím, že jich bylo 300 tisíc. A když šroubek s matičkou váží gram, tak jenom ve spojovacích dílech to dělá tři metráky,“ prozrazuje.