V té první jsme mohli číst článek Hraniční přechod Česká Čermná – Brzozowie v nedohlednu?, později o jeho otevření a v té zatím poslední (za rok 2007) už čteme o vstupu do schengenského prostoru, kdy nejen „Čermáci“, ale všichni naši občané mohou přejít hranici kdekoliv a bez problémů se podívat „k sousedům“. Už i v té první čteme o setkávání obcí s názvem Čermná. Ta tradice rovněž pokračuje. Z ročenek se dovíme mnoho o historii obce, její školy, sboru dobrovolných hasičů, kostelíka sv. Václava, o společenských, kulturních, sportovních a dalších aktivitách obce. Občané se tam každoročně seznamují s tím, co projednává zastupitelstvo, s hospodařením obce, s pohybem počtu obyvatel. Nezapomíná ani na významné občany, v té současné je např. text o Janu Špátovi, jehož maminka z České Čermné pocházela a kde točil část svého „erbovního“ filmu Respice finem.


Na obálce té zatím poslední ročenky vidíme prapor obce, který byl loni vysvěcen. Dovídáme se v ní mj., že „naše“ Česká Čermná dostala v soutěži Vesnice roku v roce 2006 Bílou stuhu za činnost mládeže a v roce 2007 Zelenou stuhu za péči o životní prostředí. Tu si zasloužili mj. za příkladnou údržbu přírodní památky „Louka“ se vzácnými rostlinami, za vybudování klidové zóny a hřiště pro děti, jehož se dobrovolně zúčastnila málem polovina obyvatel obce.
Česká Čermná patří k menším obcím, její podhorská poloha ji nedovoluje řadit k obcím nejbohatším. Ale je bohatá svými obětavými občany, odpovědným vedením obce a také touto tradicí vydávání ročenek. V nich se mohou její obyvatelé (a nejen oni) seznamovat se životem v obci v současnosti i minulosti. A jejich soubor znamená pro občany nedocenitelný zdroj informací.

(Ales Fetters)