V Teplických skalách na začátku května uhynul hnízdící pár i jejich tři mláďata. Pitva Státního veterinárního ústavu (SVÚ) prokázala nákazu ptačí chřipkou. Tu má laická veřejnost spojenou spíše s domácími chovy kachen a hus - byl tento případ ojedinělý anebo se to prostě stává i ve volné přírodě?

Volně žijící ptáci trpí řadou různých onemocnění, mezi něž patří mj. také ptačí chřipka, která se pak v chovech domácích zvířat chovaných ve velkých koncentracích, šíří skoro katastroficky. V případě sokolů je toto onemocnění ojedinělé, první případy chřipky byly zjištěny právě až v letošním roce.

Přesto jsme zaznamenali úspěšné vyvedení třech hnízd, celkem osm mláďat. Chřipka byla prokázaná jen v Teplicích nad Metují, na dalších hnízdech, kde hnízdění neproběhlo úspěšně, předpokládáme vliv predace a počasí.

V Krkonoších uhynuli na ptačí chřipku v květnu dva sokoli stěhovaví, v Adršpašsko-Teplických skalách pět.
V Krkonoších a Adršpachu uhynulo sedm sokolů. Prokázala se u nich ptačí chřipka

Na podzim vzbudil mediální pozornost výskyt sršně asijské. Jaké invazivní druhy znepříjemňují či dokonce ohrožují existenci původních rostlin a živočichů? Snaží se je Správa CHKO nějak regulovat?

Velkým rizikem pro ekosystémy v pískovcových skalních oblastech jsou semenící jedinci borovice vejmutovky. Tento severoamerický druh dokáže v lesních porostech postupně převládnout. Porost vejmutovky brání růstu mechového a bylinného patra a vzrůstu přirozeného zmlazení domácích dřevin. Z těchto důvodů v dohodě s vlastníky lesů dlouhodobě provádíme kácení semenících jedinců a vyřezávání jejích náletů. Na rozdíl od NP České Švýcarsko nebyl výskyt na Broumovsku plošný, ale ohniskový. Většina z několika desítek ohnisek byla eliminována už před více než deseti lety, ale je zapotřebí je nadále monitorovat a likvidovat nové semenáčky, které stále vyrůstají ze zásoby semen v půdě. Nově byla nalezena dvě ohniska s početností semenících stromů okolo 20 kusů a několik samostatně stojících stromů v Adršpašsko-teplických skalách. Rádi bychom zajistili jejich vykácení v příštím roce. Jednáme také s vlastníky lesa v blízkosti skalních oblastí, kde po kůrovcové kalamitě zůstaly na pasece jednotlivé stojící vejmutovky. Z nich se semena mohou šířit na vzdálenost několika stovek metrů i do rezervací, proto je důležité tyto stromy odstranit. Určitým potenciálním rizikem pro skalní ekosystémy mohou být do budoucna i jiné nepůvodní druhy dřevin, konkrétně douglaska tisolistá. U této dřeviny však na rozdíl od vejmutovky na plošné likvidaci nebyla shoda s vlastníky lesa.

Sršeň asijská
Sršeň asijská v ČR: Její hnízda je nutné zlikvidovat do jara, zdůrazňuje včelař

Problematickým druhem je také invazivní rostlina křídlatka, konkrétně druhy křídlatka japonská, křídlatka sachalinská nebo kříženec křídlatka česká. Máme informace o několika desítkách ohnisek jejich výskytu v CHKO Broumovsko, většina se nachází mimo rezervace. Likvidaci by měl zajišťovat zejména vlastník pozemku.

Vážným problémem jsou porosty křídlatek u vodních toků, po kterých se rychle šíří. V současnosti zajišťujeme opatření na likvidaci křídlatky v NPR Broumovské stěny pod chatou Hvězda a v NPP Polické stěny v lokalitě Suchodolská Niagara, tedy na dvou plochách o rozloze několika arů, a to pomocí herbicidu. Je to však poměrně náročný a dlouhodobý proces.

To byli vetřelci z rostlinné říše a co ti živočišní? Před časem jsem na poli u Božanova viděl husici nilskou…

Ochránci přírody i myslivci mají dlouhodobě zájem na regulaci nepůvodních invazivních druhů zvěře, konkrétně norka amerického, nutrie říční, psíka mývalovitého nebo mývala severního. Všechny čtyři druhy byly již v CHKO Broumovsko zaznamenány. Výskyt psíka je poměrně běžný, naopak výskyt mývala a nutrie ojedinělý. V minulosti bylo k jejich odstřelu zapotřebí více povolení, současná právní úprava dává myslivcům větší šanci na jejich účinnou regulaci. Neevidujeme však v území zásadní problémy spojené s výskytem těchto druhů při jejich aktuálních počtech. Jedná se spíše o potenciální riziko, je důležité, aby početnost populací těchto druhů nerostla.

Husice nilská.Husice nilská.Zdroj: Jan Teimer

Broumovsko není rybníkářskou oblastí, výskyt husice nilské je doslova vzácný a není předpoklad, že by měl působit nějaké problémy do budoucna. Ale v některých rybnících se vyskytuje karas stříbřitý a střevlička východní. Jsou to druhy ryb, které zejména potravně konkurují ostatním rybám.

Stále je však velké riziko zavlečení nepůvodních amerických druhů raků (pruhovaný, signální), kteří přenášejí račí mor, který je pro naše původní druhy raků likvidační. Zatím jsme přítomnost těchto raků nezaznamenali, ale je žádoucí být v tomto ostražití a dbát na prevenci, např. informační kampaní.

Rybníky Katovna, Cígl či Honský, Božanovský potok a řeka Stěnava – to jsou místa na Broumovsku, kde charakteristicky pokácené stromy svědčí o výskytu bobra evropského. Ten je po vlku a vydře dalším z přísně chráněných živočichů, kteří se zabydlují na Broumovsku. Máte zmonitorovaná místa jeho výskytu - kde ještě všude žije a dá se odhadnout v jakém počtu?

Kromě Honského rybníka, kde se už bobr nevyskytuje, je ten výčet lokalit prakticky úplný. Aktuální výskyt je známý asi na osmi lokalitách, ale počty jedinců bobrů neznáme. Nedá se to prakticky sledovat a vědět přesný počet je bezpředmětné. Každou hráz totiž může obývat jednotlivec i celá rodinka.

Životní styl bobrů se ale někdy může dostat do konfliktu se zájmy člověka. Je tedy bobr škůdce nebo pomocník?

Pro přírodu a její správné fungování je bobr jednoznačně přínosem. Dokáže rychle uvést do přírodě blízkého stavu upravené vodní toky, zvyšovat tak biodiverzitu, zádrž vody v krajině, vznik podmáčených lokalit atd. To jsou nakonec i pozitiva pro člověka, jen nejsou přímo viditelná. Ten výskyt však může být i problematický, kdy bobr dokáže narušit stabilitu hrází rybníků, způsobit zaplavení různých staveb, hospodářsky využívaných ploch atd. Proto se každý jednotlivý případ řeší individuálně.

Jaký byl letošní rok pro vlčí smečky na Broumovsku? Pomohly vám fotopasti v monitoringu vlčí populace na území CHKO Broumovsko - kolik mladých vlků rozšířilo zdejší populaci?

Vlčata byla letos zaznamenána u dvou smeček, v počtu minimálně deset. Vlčata nebyla poprvé zjištěna u smečky v Javořích horách, kde byla v květnu nalezena uhynulá březí vlčice.

Na začátku srpna Krajský úřad KHK vydal jako první v Česku rozhodnutí o výjimce k odlovu vlka obecného v 17 honitbách na Trutnovsku. Obdobná výjimka začala platit i na území Správy CHKO Broumovsko. Co její schválení znamená v reálném životě?

Výjimka pro Výzkumný institut ochrany genofondů pro území CHKO Broumovsko, Český ráj a Orlické hory nabyla právní moci na konci října. Při běžné situaci nic nemění. Pouze dává zmíněné instituci oprávnění, aby v případě, že tak rozhodne pohotovostní štáb a umožní to držitel honitby, mohli zaměstnanci VIOGu případného problematického vlka odstranit. O tom, zda se skutečně jedná o problematického jedince, tak jak ho definuje plán péče o vlka obecného; o míře vážnosti nastalé situace a vhodném způsobu jejího řešení, bude vždy nejprve rozhodovat tým odborníků sdružený v tzv. pohotovostní štáb.

Vlk. Ilustrační foto
Problémový vlk se za ovce už nebude těšit beztrestnosti ani v CHKO Broumovsko

V jakém stavu vyšetřování je případ utýrané vlčice v katastru Šonova?

Policie ČR případ na začátku října odložila, protože se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání. Nebylo zjištěno, že by se skutku dopustil konkrétní člověk.

O případu jsme psali zde:

V katastru obce Šonov byla na začátku května nalezena mrtvá březí vlčice, která zahynula obzvláště trýznivým způsobem.
Mrtvá vlčice na Broumovsku byla březí. Zahynula obzvláště trýznivým způsobem

Kolik případů napadení domácího zvířectva vám letos chovatelé nahlásili, kolik kusů vlci zardousili? Jaký je to vývoj ve srovnání s minulými roky?

Na území CHKO Broumovsko jsme letos řešili 33 případů, kdy pravděpodobně vlci napadli stáda hospodářských zvířat. To je oproti loňskému roku (za stejné období) a roku 2021 asi o třetinu méně a dokonce je to téměř polovina případů z r. 2020. Počet usmrcených a zraněných zvířat je asi 110 kusů, opět o něco méně než vloni. Je znát, že řada chovatelů provedla změny organizace ve svých chovech (zahánějí domů nebo do nočních ohrad), případně zlepšili preventivní opatření (mají lepší oplocení, pořídili si psy nebo elektrické ohradníky) a lépe brání proniknutí šelem na pastviny.

Lepší se situace ohledně ochrany stád? Jaké možnosti aktuálně nabízí pastevcům stát, aby lépe zabezpečili svá stáda?

Ano, postupně dochází k lepšímu zabezpečování stád, často jsou nové ohrady dotované z Operačního programu životní prostředí. Možnost tohoto financování stále běží. Více informací na www.navratvlku.cz

Na závěr to nejmenší nebezpečí, které může být ale pro lesy tím největším - jaký byl letošní rok z pohledu rojení kůrovce smrkového? Přálo mu počasí k rozmnožování? Daří se jeho plundrovaní lesů na území Správy CHKO Broumovsko přibrzdit nebo zasažených lokalit přibývá?

V letošním roce přispělo deštivé počasí na jaře a v létě ke zbrzdění kůrovcové kalamity. Nová ohniska nad jeden hektar nebyla v rezervacích zaznamenána. Kůrovec se však dále šířil v místech, kde vznikly problémy již v minulých třech letech. Ve skalách, v lesích ve správě benediktinů tak byl opět nasazen vrtulník.

Vrtulník přepravuje pokácené stromy z nepřístupných nebo obtížně přístupných míst na Ostaši.
Vrtulník nad Ostaší: Benediktini opět povolali na boj s kůrovcem pomoc z nebes

Správa CHKO Broumovsko také znovu zajistila v dohodě s vlastníky lesa odkorňování aktivních stromů v těžko dostupných skalních oblastech v Adršpašsko-teplických skalách a v Broumovských stěnách na místech počátečního výskytu a také kácení suchých stromů u turistických stezek, nejvíce ve Vlčí rokli. Jednalo se o speciální zásady v celkovém objemu do 100 m3. Na mnoha místech dosud nebyly pokáceny staré kůrovcové souše v dopadových vzdálenostech od turistických tras, riziko pádu stromu na cestu je tak zvýšené a je potřeba to zvažovat při plánování výletů, zejména při zhoršeném počasí.