Prostřednictvím unikátních historických fotografií přivádí výstava návštěvníky do světa, kterému na přelomu 19. a 20. století stále ještě vévodila, a to i v městech, dřevěná roubená architektura. „Ta už od konce 19. století postupně mizí," říká Jan Tůma, archeolog náchodského muzea a manažer projektu, jehož cílem byla dokumentace zanikající lidové roubené architektury. Výstava je součástí tohoto projektu, který společně uskutečnilo Regionální muzeum v Náchodě ve spolupráci s Muzeem Kultury Ludowej v polské Kudowě. Roubené stavby totiž patří k nejohroženějším objektům regionálního kulturního dědictví.
V rámci projektu jsou například vyhledávány a digitalizovány historické fotografie, skleněné negativy, kresby, obrazy, plány a modely historických staveb. V současné době má databáze, která je stále průběžně doplňována a rozšiřována, záznamy o více jak 1250 číslech popisných na dvaapadesáti katastrech Náchodska a takzvaného Českého koutku v sousedním polském Kladsku.
Nejstarší stavby jsou ze 17. století
Na výstavě jsou představeny i dodnes stojící nejstarší roubené stavby regionu pocházející už ze 17. století. Třeba fara ve Stárkově či svobodný dvůr v Hronově. „Ten měl být v roce 1923 zbořen, ale pro odpor tehdejší veřejnosti byla stavba zachráněna a stojí dodnes. Dnes je jednou z nejstarších stojících roubených staveb na Náchodsku," uvádí Jan Tůma.
Připomenuty jsou ale i stavby, které takové štěstí neměly. Třeba budova sboru českých bratří v Náchodě či chalupa č.p. 114 ve Žďáře nad Metují.
„Je několik horizontů, kdy docházelo k hromadným bouráním staveb. Byla to padesátá létá v souvislosti s modernizací a výstavbou průmyslových objektů, rozšiřováním. To byl jeden z velkých zásahů. Pak nastal zásah v současné době, kdy lidé získali peníze a začali přestavovat svá obydlí," dodává Jan Tůma.
Smutným mementem jsou stavby, které zmizely v době, kdy se pracovalo na projektu. Tedy v letech 2011 a 2012.
Krajina přichází o hodnoty
„Asi nejsmutnější je osud krásné stavby v Nízké Srbské. Byla datována minimálně do roku 1850 a zřejmě byla ještě starší. Zbourána byla vloni," říká Jan Tůma. Podle něj jen za loňský rok zmizely minimálně čtyři stavby a asi stejný počet i předloni. „Krajina přichází o hodnoty, které měla, uvědomíme-li si, že původně zástavba do konce 19. století byla prakticky celá dřevěná," říká Tůma.
Na výstavě jsou představeny třeba příklady historických roubených škol, počínaje zaniklou náchodskou z roku 1664, přes dodnes stojící školu v Polici nad Metují z roku 1785, až po malé venkovské provizorní školy.
Návštěvníky může překvapit také množství a různorodost hospod, hostinců a herberků, často provozovaných v prostých chalupách na okrajích městeček nebo vznikajících průmyslových aglomerací. Představeny jsou ale i kovárny, mlýny, honosné statky a malebné tkalcovské chaloupky. Historické snímky jsou vždy doplněny fotografiemi zachycujícími současný stav staveb či míst, kde stávaly.
Vše je doplněno o trojrozměrné modely. Některé z nich vytvořili v padesátých letech žáci Střední průmyslové školy stavební v Náchodě, jiné byly vyrobeny jako exponáty pro Jiráskovo muzeum v Hronově.
Návštěvníci na výstavě spatří také ukázky lidových krojů, kolovratů, sukadel, lidového nábytku, ale i výbavu domácností jakou je lidová keramika nebo domácí nářadí.
