1. Jaký je stávající stav vypouštění odpadních vod v CHKO?

Všechna města a některé obce mají většinu území řešenu kanalizací a čištěním na centrální ČOV. Odlišná je situace na venkově.

Část obcí má zminulosti částečnou kanalizaci zaústěnou napřímo bez čištění do vodoteče. Odpadní vody obvykle nejsou odděleny od balastní vody.

Značná část obyvatel likviduje OV individuálně. Většina domů má septik, přepad bývá zaústěn do vodoteče, případně do podmoku. Část domů má jímky na vyvážení (žumpy). Poměrně značná část domů vypouští OV napřímo bez čištění do podmoku nebo do vodoteče. Pouze zlomek obyvatel má individuální ČOV, které čistí OV lépe než septiky, ale pouze při dobré údržbě. Přepad zČOV nelze zaústit do podmoku.Pokud nejsou ČOV dobře udržovány, účinnost čištění prudce klesá.

Místy je důležitý i přísun nežádoucích látek do toků ze zemědělské činnost ať již od drobných chovatelů nebo velkých zdrojů.

Část území chráněné krajinné oblasti je zároveň pásmem hygienické ochrany vod,zde je dle vodního zákona vypouštění do podmoku nepřípustné.

2. Kolik jste obdrželi žádostí o „povolení“ vypouštění odpadních vod, kolik jste vydali souhlasů, kolik nesouhlasů a jaká byla situace v obcích Martínkovice a Božanov, z nichž zaznívaly nejhlasitější reakce…?

Do konce listopadu jsme obdrželi 1003 písemností kvodařské agendě, z toho 285 žádostí o vydání závazného stanoviska. Řada podání nesplňovala náležitosti, proto jsme vyzývali žadatele kdoplnění podkladů. Do 30.11. jsme vydali 98 souhlasných závazných stanovisek a 68 nesouhlasných. Ztoho vobci Božanov 20 a vMartínkovicích 47. Při rozhodování Správa vycházela zmonitoringu kvality vod Vernéřovického, Křinického, Božanovského a Martínkovského potoka, prováděného dlouhodobě správcem toku - Zemědělskou vodohospodářskou správou (ZVHS). A z výzkumné práce pracovníků Ichtyologického oddělení Ústavu biologie obratlovců AV ČR vBrně prováděné od srpna do října 2001, která na Stěnavě potvrdila výskyt dvanácti druhů ryb. Dominantním druhem na všech sledovaných úsecích byl pstruh obecný, místně i lipan podhorní, střevle potoční (zvášť chráněný druh –ZCHD- dle zákona o ochraně přírody a krajiny) a mřenka mramorová. Výskyt dalších druhů – pstruh duhový, hrouzek obecný, vranka obecná (ZCHD) byl lokální. Další druhy (štika obecná, plotice obecná, karas stříbřitý, kapr obecný, okoun říční) unikly do toku zrybníků vpovodí.

Tok je zákonem o ochraně přírody a krajiny chráněn jako významným krajinný prvek (VKP - § 4 odst. 2 zákona) stejně jako přilehlá niva. Ekostabilizační funkce VKP je zmorfologického hlediska narušena existencí zástavby po obou březích a mírně též pomístním opevněním břehů – zídky a občasným narovnáním a zahloubením toku. Ekostabilizační funkce toku spočívá vsamočistících schopnostech vodního prostředí a vzachování vhodného biotopu pro co možná nejrozmanitějšímu množství původních druhů živočichů a rostlin vázaných na vodní prostředí pstruhového pásma. Typickým zástupcem ichtyofauny by měla být mihule a vranka, kteří jsou zároveň bioindikátory těchto vod.

Vtoku byl podle Průzkumu VaV 610/00/10, AOPK ČR, Ústav biologie obratlovců AV ČR Brno, 2002 zjištěn omezený výskyt druhů vázaných na čistou vodu (pstruh obecný, střevle potoční, hrouzek obecný, mřenka mramorovaná). Vyskytuje se zde i malá populace vranky obecné a vzácně se zde též objevuje vydra říční. Na tok je proto nutné pohlížet jako na chráněný biotop ohroženého druhu ve smyslu § 50 zákona. Protože populace těchto druhů nejsou ve srovnání spodobnými vodními toky dostatečně početné, je cílem ochrany přírody zajistit dostatečnou kvalitu jejich prostředí, včetně čistoty vod. Vzhledem ktomu, že se zde vranka vyskytuje ojediněle a mihule nebyla zaznamenána, přesto, že habitat toku by za normálních okolností mihuli přežívat dovolil, Správa CHKO Broumovsko vyvozuje, že tok je oproti přirozenému stavu příliš zatížen znečištěním zantropogenních zdrojů.

Ztěchto důvodů by voda vMartínkovickém i Božanovském potoce měla dlouhodobě splňovat parametry oligosaprobní (lososové) vody, které jsou uvedeny vnařízení vlády č. 71/2003 Sb. příloha č. 2 a to i pro minimální průtoky (Q355). Pro ochranu vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů je nutné vjednom zcílových parametrů zachovat kvalitu vody do 3 mg/l BSK5 při Q355. Lososová voda má saprobní index 1 (oligosaprobita) sprůměrnou hodnotou BSK5 1,8 mg/l. Vsoučasnosti je však tok zásadním způsobem znečištěn. To dokazuje nejen nedobrý stav populací některých druhů živočichů, ale i výsledky dlouhodobého monitoringu kvality vody, který obec na žádost Správy přiložila k žádosti. Monitoring Martínkovského potoka provádí ZVHS Náchod zhruba uprostřed obce u křižovatky pod kostelem. C95 je udána za období 2005 až 2007 hodnotou 7,8 mg/l BSK5. Průměr se za stejné období pohybuje kolem 3,2 mg/l BSK5. Při Q355 by však hodnoty BSK5 pro zachování odpovídající kvality vody neměly přesáhnout 3 mg/l BSK5 a průměr by se měl pohybovat kolem 1,8 mg/l BSK5. Monitoring tak prokázal, že tok je zatížen organickým znečištěním, a dá se dovodit, že pochází ze zemědělství (hnojení pozemků, eroze) a špatně čištěných odpadních vod zdomácností (zaústění odpadních vod do toku). Monitoring Božanovského potoka ZVHS prováděla zhruba vdolní třetině obce (profil č. 017) a pod obcí (profil č. 018). C95 pro profil č. 018 je udána za období 2002 až 2006 hodnotou 4,89 mg/l BSK5. Průměr se za stejné období pohybuje kolem 2,4 mg/l BSK5. Při Q355 by však hodnoty BSK5 pro zachování odpovídající kvality vody neměly přesáhnout 3 mg/l BSK5 a průměr by se měl pohybovat kolem 1,8 mg/l BSK5.

Zvýše uvedeného vyplývá, že kvalita vody vMartínkovickém potoce se zhoršila do stupně beta-mezosaprobního, což omezuje výskyt původních druhů v toku a ohrožuje zbytky populace vranky obecné. Současným působením všech negativních faktorů tak dlouhodobě dochází kpoškozování biotopu zvláště chráněných druhů, což je vrozporu s § 50 odst. 1 ve smyslu odst. 2 zákona. Nadměrné zatížení vod toku znečištěním je vrozporu i se zákonnouochranou významného krajinného prvku - toku, kdy toto zatížení snižuje druhovou rozmanitost a samočistící funkci toku a narušuje tedy ekostabilizační funkci toku.

Aby byl obnoven přirozený oligosaprobní charakter vody a nebyla nadále snižována ekostabilizační (respektive samočistící) funkce toku (§ 4 odst. 2 zákona), jakož i obnoven přirozený charakter toku (pstruhové pásmo) spřirozenou druhovou rozmanitostí včetně ohrožených druhů (§ 50 zákona), nelze souhlasit spokračováním vypouštěním odpadních vod ve stávajícím stupni znečištění. Je třeba hledat jiná vhodná technická řešení likvidace odpadních vod vobci, včetně důkladnějších metod čištění u stávajících zdrojů (zavedení čištění u nečištěných odpadních vod, další stupně dočištění za septiky či ČOV, podmoky).

3. Jaké řešení nakládání s odpadními vodami se jeví Správě CHKO Broumovsko jako optimální? (+ třeba ještě další možné a pro CHKO přijatelné varianty)

Důležité je pravidlo kvalitu vody zachovat nebo zlepšit. Dále se musí přihlédnout, o jaký typ toku se zhlediska výskytu ryb. U nás vCHKO jde převážně o pstruhovou vodu. Některé ztěchto vod se chrání jako vody lososové podle vládního nařízení 71/2003 Sb. Správu CHKO zejména zajímá, jakou kvalitu bude mít voda vtocích po smísení s odpadními vodami. Limitující jsou minimální průtoky vsuchých částech roku - Q355, vtomto období by neměla přesáhnout hodnotu 3 mg/l BSK5, což je nejvyšší přípustná hodnota umožňující život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů.

Optimální řešení je třeba ušít na míru podle vodnatosti toku, jeho stávajícího zatížení a hustotě osídlení.

Jen pro některé obce bude řešením kanalizace napojená na jednu čistírnu odpadních vod.

Často se jako nejvhodnější jeví kombinace přípustných a technicky vhodných řešení. Soustředěnou zástavbu je možné odkanalizovat a OV čistit na větší čistírně odpadních vod zaústěné do dostatečně vodného toku. Vrozptýlené zástavbě lze uvažovat o čistírnách pro skupiny domů, případně individuální řešení. Po všech zkušenostech by to měl být nejlépe septik svegetačním popř. zemním filtrem jako 4. stupněm čištění nebo dočišťovací nádrží. Vmístech, kde je sohledem na ochranu podzemních zdrojů pitné vody přípustné vypouštění do podmoku, je vhodné toho využít a vyčištěné odpadní vody zjednotlivých rodinných domů nezaúsťovat za každou cenu do toku.

Znečištění se byť zmalých zdrojů sčítá a nakonec může dojít i ktomu, že celá ves byť vybavená čistírnami, tok znečistí natolik, že nebude pro rybí obsádku obyvatelný.

Představě, že vesnici na drobném toku vyčistíme jednou čistírnou a jedním dlouhým kanálem asi odzvonilo. Ukazuje se totiž, že transportem v dlouhých kanálech (krom finanční náročnosti) přichází směs OV o „palivo“ – organický podíl, kdy pak centrální ČOV není bez dodatečných vstupů schopna likvidovat dusík. Navíc velká ČOV na malém toku znamená velké zatížení tzv. vlečkou znečištění. Ukazuje se, že na pstruhové málo vodnaté vodě je lépe čistit méně na svíce výústmi rozptýlených po toku, než čistit kvalitně a mít jen jednu výúsť.

4. Hrozí lidem, kteří od 1.1. 2008 nebudou splňovat stanovené podmínky týkající se nakládání s odpadními vodami, nějaké sankce či pokuty? Pokud ano budou uplatňovány (kým)?

Podle vodního zákona hrozí, ale toto je otázka pro vodoprávní úřady.

Správa CHKO bude průběžně kontrolovat stav vypouštění OV zejména na tocích s výskytem zvlášť chráněných druhů živočichů.

5. Popřípadě prosím dopiště, co považujete za zveřejnění potřebné k dané problematice…

Důležitá je ekonomická koncovka. Poprvé vhistorii CHKO je možnost dosáhnout na investice do ČOV pod 2000 EO. Teoreticky to znamená, že by každý občan (ale jen vCHKO) by mohl dosáhnout na 90% úhradu nákladů na ČOV či kanalizaci apod. Bohužel program (Operační program životního prostředí - OPŽP) je nastaven tak, že příjemcem nemůže být občan a výše investice musí být minimálně 5 milionů. Správa CHKO se usiluje o variantu, kdy žadatelem je obec, která zastřeší celé řešení – kanalizaci, centrální ČOV i individuální čištění odpadních vod. Správa oslovila všech 33 obcí na území CHKO, zda mají o tento postup zájem. Přesto, že to je již dva měsíce, ozvaly se pouze 3 obce.