Olympiáda je nyní ve škole prioritou

„Ve škole teď sledujeme a nejvíce se zajímáme o olympiádu. Mně nejvíce zajímá hokej, a tak se budu dívat na všechny zápasy, pokud to tedy bude možné. Jak to dopadne, to nevím. Co jsem koukal, máme dobré hokejisty a myslím si, že máme šanci vyhrát. Nějakou medaili mít budeme. Já bych to odhadoval tak na bronzovou," svěřil se Pavel Vlk ze třetí třídy, který sportem žije běžně, neboť hraje fotbal.

Dění na olympiádě zajímá rovněž třeťačku Báru Hovádkovou. Také ona ve volném čase sportuje. „Tři roky jsem chodila na plavání a dva roky na atletiku. Teď v žádném oddílu nejsem, ale v létě jezdím na kole a běhám, v zimě zase jezdím na lyžích. Olympiáda mě moc baví a tak mám přehled i o sportech, které se na ní provozují. Ve škole mám za úkol sledovat rychlobruslení a vím, že Martina Sáblíková vyhrála stříbrnou medaili. Budu sledovat také její další závody a samozřejmě jí budu fandit. Věřím, že vybojuje alespoň jednu zlatou," uvedla Barbora.

Nápad pojmout vyučování a školní aktivity z pohledu olympijského dění se zrodil v hlavě Petry Novotné, která ve škole učí.

„Stále přemýšlíme, co pro děti udělat nového a zajímavého. Zúčastnila jsem se letní olympiády v Londýně a byl to nejlepší zážitek, jaký jsem kdy měla. V Londýně jsem byla jako divák, ale moji kamarádi tam byli v pracovním týmu. To mě inspirovalo, že bychom pro děti mohli uspořádat nějakou aktivitu v olympijském duchu," uvedla Petra Novotná.

Škola je tak nyní vyzdobena i originálním propagačním materiálem z olympijských her ve Vancouveru. „Výzdobu mám od kamarádů, kteří byli ve Vancouveru v pracovním týmu a měli možnost se k těmto materiálům dostat," doplnila Petra Novotná.

Nápad se ve škole zalíbil, a tak se vše začalo realizovat. S největším nasazením se do organizování pustila učitelka Blanka Naimanová.

„Ve výuce pracujeme s novinovými články, v matematice děláme různé grafy a propočítáváme účast na různých hrách. Bereme vše už od historie. Děláme mapu, abychom věděli, jak olympijské hry pokračovaly. Ve výtvarné výchově zase připravujeme různé propagační věci a vytváříme informační panely, vlajky, mapy a vše možné, co se týká olympiády," přiblížila aktivitu školáků Naimanová.

Všechny děti se zapojují s nadšením

Všechny děti sledují, co se na olympiádě děje a hlavně podporují a fandí našim sportovcům. Olympijské hry však také s ohledem na to, aby se něco naučily, mapují celkově.

„Větší děti jsou rozděleny na skupinky a každý den mají za úkol přinést tři až pět vět, co se zajímavého událo a vše zapisují do olympijského kalendáře. O přestávkách mají děti puštěnou televizi, takže mohou sledovat dění na sportovištích. Po celý den tedy mají přehled, co je nového. Do školy chodíme oblečeny do národních barev a kdo je má, tak i v dresech a s vlaječkami. Na dětech je vidět, že je začala olympiády zajímat a mají radost z každého našeho úspěchu a hlavně z medailí. U vchodu visí medaile, na které se zapisuje, kdo jakou získal. Všichni už se těší, až se začnou hrát hokeje. Jelikož se v pátek hraje ráno, dohodli jsme se, že jim to na chvíli pustíme," uvedla Naimanová.

Ve škole také připravují tipovací soutěž. „Tipování se však nebude týkat pouze hokeje, kde se bude tipovat na jakém místě skončíme, ale i ostatních sportů. Tam se tipuje kolik a jakých medailí získáme. Uvažujeme také o tom, že ty nejaktivnější děti na závěr odměníme. Jsou děti, které se zapojují více, ale to jsou většinou ty, co nějaký sport provozují, žijí tím, takže tomu i víc rozumí a zajímá je to. Dnes už však mají chuť zapojit se i ty děti, které zpočátku žádný zájem neprojevovaly," doplnila Naimanová.

Z nadšení dětí a celého pedagogického sboru má radost i ředitelka Zuzana Hoffmannová. „Učitelky chodí po večerech a o víkendu, aby ve škole instalovaly, co děti vyrobily. Jejich práce tak jsou vystaveny po chodbách a všichni žijeme olympiádou. Paradoxem je, že některé děti ani nevěděly, co to olympiáda vlastně je. Tímto přístupem školy se tak nenásilnou formou dozvědí, o co se jedná, jaký má olympiáda význam a co se kde děje. Už se v nich probudil i duch fandění, samotné už se zapojují. Tím si získali také trochu hrdosti na náš národ. Malé děti ke mně hned po ránu běží a hlásí, co se kde odehrálo a předhánějí se, kdo z nich mi to sdělí první," pochvalovala aktivitu učitelek a všech školáků Zuzana Hoffmannová.