Samotnou instalaci „ušitou“ z pozinkované rabicové sítě tvoří pět postav spojených do jednoho celku, který se prolíná s nabízeným prostorem. Dílo sochařky navíc velmi dobře souzní s nastavenými světelnými podmínkami a prezentuje se jako jedinečná podívaná pro návštěvníka této výstavy vyvolávající rozmanité a proměnlivé emoce.

Podle kurátorky výstavy Martiny Frydrychové je instalace v mnoha ohledech unikátní. „Autorka pokračuje nejen ve zkoumání sama sebe, ale také se snaží dostat na dřeň vlastního bytí. Slovo esence pak chápe jako podstatu a základ bytí nebo základní materiál,“ řekla.

Představené dílo sochařka Psotková chápe jako svůj osobní deník, kdy si do soch zapisuje různé události, které se ji dějí. „Osobní rovinu chci předat divákovi, aby pochopil, o čem moje věci jsou. I když není to vždy potřeba, protože ráda často nechávám diváka, aby si příběh k mým sochám vytvářel sám,“ vysvětlila sochařka, která není v regionu poprvé.

V nedalekém Trutnově se svými drátěnými sochami účastnila projektu tamní městské galerie Sochy ve městě a naposledy se prezentovala a podílela na tvorbě interiéru a oltáře kaple sv. Josefa ve Slavětíně svými vznášejícími se anděly. Ke spolupráci jí vyzvali manželé Rudolf a Renata Kasperovi, kteří kapli nechali zrekonstruovat a tím ji zachránili před zkázou. „Byla to pro mě v každém případě ve všech ohledech obrovská zkušenost a změnilo mně to život,“ uvedla Psotková, na jejíž vernisáži výstavy byli Kasperovi osobně přítomni.

Náchodskou instalaci pojala sochařka více experimentálně a popustila uzdu části svého vědomí. „Každý jsme vytvořeni ze stejného materiálu. Chaos a systém je v každém z nás sestaven trochu jinak a tím jsme individuality. To jsem se snažila přenést na sochy,“ prozradila Psotková, která přiznala, že se pro náchodskou výstavu v malém prostoru musela zamyslet nad instalací, protože není autorkou malých soch.

„Přesto jsem se rozhodla, že do toho prostoru půjdu. Vždycky dbám na to, aby moje dílo souznělo s architekturou prostoru a aby se tam třeba proměňovaly významy toho, co sochy znázorňují nebo, jak v tom prostoru fungují,“ dodala. Jak poznamenala kurátorka Frydrychová, instalace Esence Veroniky Psotkové, kterou je možné vidět do 7. listopadu, je dalším krokem na cestě její tvorby. „Autorka opět stojí na horizontu a dívá se před sebe.“