„Ne vždy totiž přítomnost sokolího páru na hnízdišti zároveň znamená, že hnízdění probíhá,“ říká zoolog Správy CHKO Broumovsko Jiří Spíšek, jenž dodává, že je mnoho okolností, které mohou způsobit, že ke hnízdění nedojde nebo je přerušeno.
Sokoli stěhovaví po více než 50 letech zahnízdily v roce 2005 ve skalním masívu Chrámových stěn v Národní přírodní rezervaci Adršpašsko-teplické skály. Od té doby se zde každoročně situace opakuje, jen sokolí pár střídá skalní dutiny, ve kterých mláďata vychovává.

Hrozbou zloději, turisté i horolezci


Krom přímého vykradení hnízda s mláďaty je třeba jmenovat neukázněnou turistiku a horolezectví a také činnost vlastníků a nájemců například při lesních těžbách. K vyloučení těchto negativních vlivů, vydala Správa CHKO Broumovsko Nařízení č 1.


Horolezecká činnost je upravena výjimkou Ministerstva životního prostředí. Podmínky k jejímu provozování byly projednány mezi zástupci ochrany přírody a představiteli horolezeckého svazu a poté vydány v podobě výjimky. V tomto dokumentu jsou jasně stanovena místa a termíny, kdy a kde se smí horolezectví provozovat, a to zejména s ohledem na hnízdění vzácných a chráněných druhů ptáků.


Také vliv turistiky, a to právě v případě hnízda sokolů na Chrámových stěnách, je velice významný. Jde totiž o to, že ptáci snášejí vajíčka v časném jaru (počátkem dubna), kdy se teploty často pohybují okolo nuly. „Sokol hnízdo nestaví a vajíčka buďto snáší do písku ve skalní dutině nebo maximálně dokáže využít i staré hnízdo krkavců, kteří jsou díky své inteligenci naopak mistry ve stavbě hnízd. V době snůšky vajec, líhnutí a čerstvě narozených, nedostatečně peřím krytých mláďat, může každé vyrušení sedícího rodiče být pro hnízdění nebezpečné. Když je chladno, tak hrozí podchlazení a úhynu zárodků nebo mláďat, za slunečného počasí naopak může dojít k dehydrataci mláďat, pokud je vyrušená samice nemůže účinně stínit,“ vysvětluje Jiří Spíšek, a doplnil, že hnízdo navíc při opuštění rodičem zůstává nechráněno proti predátorům.

Sem ne, tady hnízdí dravci


Jelikož stezka prakticky prochází pod hnízdem, vyhodnotila Správa CHKO rizika a přistoupila k omezujícím opatřením. Podobně jako v loňském roce byl v této lokalitě zaveden takový prohlídkový režim na turistickém okruhu, aby byl zajištěn klid po dobu hnízdění. „Průchod po stezce pod hnízdem v délce cca 200 m je zamezen a ostrahu hnízda zde zajišťuje Správa CHKO Broumovsko ve spolupráci s ornitology a dobrovolníky z organizace KODAS,“ informuje veřejnost o změně zoolog. V letošním roce by Správa CHKO Broumovsko opět ráda rozšířila možnosti odborného výkladu a pozorování s pomocí kvalitní optiky. „V případě úspěšného hnízdění bude nejvíce k vidění v červnu, kdy jsou dorůstající mláďata intenzivně krmena, vylétají z hnízda a učí se létat a lovit,“ prozradil.