Z počasí, které zatím vládne letošnímu červnu, se asi málokdo raduje. Dětem začínají prázdniny a dny, kdy se dalo koupat, by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Přesto se najdou i tací, kterým dosavadní počasí nevadí, nebo dokonce vyhovuje. Po několika letech po sobě, kdy byly suché jarní a letní měsíce, letos někde bohužel až nadmíru spadlo velké množství srážek.

Z vydatných dešťů mají na Příbramsku radost zemědělci. Přestože časté přeháňky znemožňují sušení sena, vláha naopak přeje pěstování plodin. „Je to dobré především pro obiloviny a brambory,“ pochvaloval si počasí šéf pňovického zemědělského družstva Karel Daniel.

Ještě větší radost ale mají pochopitelně houbaři. Různé druhy hub už rostou několik týdnů a zdá se, že díky dešťům vypuknou brzy pravé houbařské žně. Lidé nosí z lesů křemenáče, kozáky, muchomůrky růžovky, ale i hřiby kováře a pravé hřiby – smrkové, dubové a borové. Rostou i lišky, klouzci, a tu a tam se objevují hřiby hnědé a žlutomasé a už i ryzce. Počasí je přímo ideální pro růst mnoha hub a proto lze narazit už na spousty druhů a to i jedovatých. Aby se návrat z lesa neproměnil v tragédii, je potřeba sbírat jen ty druhy, které bezpečně známe. Otravu mohou způsobit i nesprávně skladované houby. Jedlé druhy mohou být také jedovaté, pokud je skladujeme v igelitovém sáčku a ony se zapaří. Nebezpečná je také konzumace přestárlých hub. Houba je sice v zásadě pro lidský organismus zdravou potravinou, ale nesmíme zapomínat na to, že i potravinou náročnou na trávení.

Středočeští záchranáři ročně vyjedou v průměru k 20 případům podezření na otravu houbami. „Letos jsme ještě otravu houbami nezaznamenali,“ řekla mluvčí záchranky Tereza Janečková.

V České republice podle mykologů roste přibližně 2000 druhů hub. Z toho je asi 100 druhů jedovatých a pět druhů je smrtelně jedovatých.

Nejnebezpečnějšími houbami jsou muchomůrka zelená, muchomůrka jízlivá a muchomůrka jarní. Otravy těmito druhy můžou skončit smrtí a houbaři je zaměňují se žampiony nebo holubinkami, ale i s jinými druhy. Mezi nejjedovatější houby také náleží pavučince, vláknice a závojenky. Méně nebezpečná je otrava muchomůrkou panterovou a červenou.

„U nás je nejčastější otrava po požití muchomůrky zelené a hub jí příbuzných. Tato otrava má dlouhé bezpříznakové období od zkonzumování jídla,“ doplnila mluvčí středočeské záchranky Tereza Janečková. Tím, že se otrava projeví až dlouho po konzumaci, je to pro pacienta ještě horší. Může dojít až k nezvratnému poškození jater, ledvin a následně až k úmrtí. Podle Janečkové je podobně zrádná otrava muchomůrkou zelenou. „Přibližně po dvou dnech po její náhodné konzumaci totiž dochází ke zlepší zdravotního stavu otráveného. To je ale zdánlivé, protože poškození jater a ledvin trvá. Přibližně pětina lidí z otrávených do dalších dvou dnů zemře,“ připomněla Janečková. Většinu lidí otrávených touto houbou lékaři zachrání, ale záleží na množství zkonzumované muchomůrky, včasnosti a kvalitě lékařské pomoci a také na odolnosti, věku a zdravotním stavu konkrétního člověka.

Při podezření na otravu by člověk měl vyvolat zvracení, pokusit se zintenzivnit vyprazdňování střev podáním projímadel, podat černé uhlí a nezapomenout na bohatý přísun vody a neprodleně zavolat záchrannou službu

PRVNÍ POMOC PŘI OTRAVĚ HOUBAMI

Zdravotní potíže při otravě houbami a první pomoc

Jednou z typických podzimních a letních činností v České republice je houbaření a příprava nejrůznějších jídel z hub. V žádné jiné evropské zemi není tato tradice tak silně zakořeněna. V rodinách se často dědí z generaci na generaci znalost osvědčených míst nálezu hub a recepty na jejich přípravu. Konzumace hub však v sobě skrývá i jistá nebezpečí – v českých lesích u našich chat a chalup si snadno můžeme splést jedlé houby s těmi nejedlými nebo dokonce s těmi zdraví škodlivými.

Pseudootrava není nebezpečná

Nemusíme se však otrávit pouze houbami jedovatými. Jedlé houby se špatným skladováním či nesprávnou tepelnou úpravou stávají nezdravými. Také si je nutné uvědomit, že houby jsou sice zdravé, ale náročné na trávení. Pseudootrava z hub není životu nebezpečná, jen člověka bolí břicho. I jedlé houby tedy mohou být zdraví nebezpečné, pokud je skladujeme v igelitovém sáčku, kde se během jedné až dvou hodin zapaří. Z jedlé houby se stává nejedlá, pokud je přestárlá.

Jak snížit riziko otravy

Existují jednoduchá pravidla, jejichž dodržováním můžeme výrazně snížit případné zdravotní obtíže spojené s požíváním hub. Sbírat houby, které bezpečně známe a to do prodyšných košíků, neprodleně je zpracovat po příchodu z lesa a houby dostatečně dlouho a správně tepelně upravovat.

Opatrní musíme být i při sběru ještě nevyvinutých hub – tehdy nemusejí být dobře patrny hlavní rozpoznávací znaky a snadno pak dojde k záměně. Pokud si nejsme jisti druhem houby, raději ji nesbíráme. Nejvážnější otravy jsou způsobeny záměnou jedlých hub za nejedlé.

Otrava muchomůrkami

V České republice dochází nejčastěji k nezamýšlenému požití muchomůrky zelené a hub jí příbuzných. Tato otrava má dlouhé bezpříznakové období od zkonzumování jídla, kdy člověka nepostihují žádné zdravotní potíže (tato doba je různě dlouhá – od 6 do 24 hodin). První příznaky jsou prudké bolesti břicha, průjmy a zvracení. Následně se přidávají i problémy s močením. Tato fáze trvá opět několik dnů. Pokud člověk pravidelně nedoplňuje tekutiny, dochází k selhání ledvin a jater kvůli nahromaděným toxinům v těle. Otrava Muchomůrkou zelenou je zrádná tím, že přibližně po dvou dnech dojde ke zlepší zdravotního stavu otráveného – toto zlepšení je ale zdánlivé, protože poškození jater a ledvin trvá. Přibližně pětina lidí z otrávených do dalších dvou dnů zemře. Kritický den pro přežití se uvádí pátý den od požití jedovaté houby. Pokud člověk tuto otravu přežije, často dochází k trvalému poškození ledvin a jater. Většinu lidí otrávených touto houbou lékaři zachrání. Hodně záleží na množství zkonzumované houby, včasnosti a kvalitě lékařské pomoci a také na odolnosti, věku a zdravotním stavu houbaře.

Psychotropní otravy

Dalším druhem jsou i psychotropní otravy, které se projevují rozrušením, agresivitou, halucinacemi, nevolností, bušením srdce, rozšířením zornic a někdy i zvracením. Během dvou dnů tyto obtíže samy ustanou. Psychotropní otravy způsobuje například Lysohlávka česká, Muchomůrka tygrovaná či Muchomůrka červená. Vážné zdravotní komplikace hrozí při otravě těmito houbami lidem se srdečními, cévními a psychickými problémy.

První pomoc při otravách

První pomocí v případě podezření na otravu z hub je vyvolat u člověka zvracení, pokusit se zintenzivnit vyprazdňování střev (podáním projímadel), podat černé uhlí a neopomenout na bohatý přísun vody kvůli proplachování ledvin. Nutné je zavolat neprodleně záchrannou službu nebo dopravit postiženého do nemocnice, kde zajistí odbornou péči a dají obsah žaludku k toxikologickému rozboru. Rozbor je důležitý k identifikaci toxických látek, které ohrozily pacientovo zdraví a na které lékař v nemocnici nalezne protilátku. Záchranná služba na místě incidentu zajistí vzorky jídla, které postižený zkonzumoval (zbytek jídla, obsah žaludku, pokud pacient zvracel apod.), převeze co nejrychlejší pacienta do nemocnice a v sanitním voze postupuje podle akutního zdravotního stavu.