„Operace se zúčastnili jak britští, tak američtí výsadkáři a měli za úkol obsadit důležité silniční mosty v Nizozemí, pomocí obrněných divizí mosty spojit a tím vlastně dobýt Nizozemí a Německo ze severu," vysvětlil komentátor celé sobotní akce Václav Fiala, který spolupracuje se Spolkem vojenské historie T-S 20 Pláň.

Válka se na západní frontě protáhla

Následovat měl přesun spojeneckých motorizovaných a tankových oddílů od belgických hranic na výsadkáři zajištěná místa. Úspěšně provedená operace by spojencům umožnila obejít ze severu Siegfridovu linii, proniknout na německé území, rychle Německo porazit a ukončit tak válku ještě v roce 1944.

„Přestože byla operace zahájena úspěšně, skončila fiaskem," řekl Fiala. Výsadkáři se totiž střetli s nečekaně silnými a dobře organizovanými německými jednotkami a navíc spojenecké pozemní síly postupovaly pomalu, nedokázaly k mostům dorazit podle plánu a klíčový nejsevernější most v Arnhemu se udržet nepodařilo. Britští výsadkáři se museli vzdát. Válka se proto na západní frontě protáhla.

„Porážka spojenců u Arnhemu je považována za poslední velké vítězství Němců během bojů na západní frontě," dodal komentátor akce.

O ukázku těchto bojů se postarali členové několika klubů vojenské historie nejen z Náchodska, Dobrušky, Vrchlabí, Hradce Králové či Pardubic, ale i například z Karlových Varů. Okolo sta převážně ozbrojených mužů v dobovém oblečení se snažilo seznámit diváky s válečnými dějinami minulého století.

Unikátní obrněný velitelský vůz

Na bojišti nechyběly ani automobily či motocykly, které se v té době používaly. „Zajímavostí byl například kolový obrněný velitelský automobil německé armády Sd.Kfz. 247 Ausf. BII, který v žádném muzeu na světě neuvidíte. Je to jediná identická replika na světě," prozradil Václav Fiala.

Tento obrněnec sloužil veliteli divize a není originálem, jelikož se žádný nezachoval. Jedná se o kopii. „Výkresová dokumentace k vozidlu není dostupná a nachází se v archivech ruských zbrojních kanceláří. Existuje však soubor 52 fotografií a soubor dílčích technických dat na jejichž základě byl stroj rozkreslen, počítán a rekonstruován " sdělil Jiří Bohdanecký ze skupiny Gruppe 247 Hradce Králové.

Dodal, že vozidlo se rok připravovalo ve zkušebním prototypu a pět let stavělo. „Stavělo se postupně, jak jsme dostávali informace, a to z celého světa. Nejvíce z Jižní Ameriky převážně od vystěhovalců německého původu," upřesnil Bohdanecký, který je zároveň jedním z majitelů vozu.