„Vyráželi jsme dnes před šestou hodinou,“ prozradil jeden ze dvojice arboristů, že stromolezci to měli do Machovské Lhoty z Plzně daleko. Jejich prvním úkolem bylo zajistit podporu nahnutého kmene. K tomu jim posloužil hever, jimž dutý kmen zvedli asi o deset centimetrů výše než bylo jeho původní usazení.

„Jabloň u Lidmanů je vitální jedinec se silně zhoršeným zdravotním stavem. Dutiny hlavního kmene mají přímý vliv na celkovou statiku stromu. V rámci ošetření bude osazena podpěra z akátového dřeva na kamenných podkladech a následně redukční řez v části koruny. Řez nebude prováděn sadařským způsobem, který cílí na produkční funkci, ale snahou bude podpořit a zlepšit celkovou statiku,“ přiblížil průběh zásahu Zdeněk Kovářík.

S vítězi soutěže Strom roku mají plzeňští stromolezci zkušenosti. „Vloni jsme ošetřovali Žižkův dub v Náměšti nad Oslavou, který v porovnání s touhle jabloní,“ poplácal ji Václav Štojdl po kmeni, „je rozdíl jako meloun a třešně. Ale i malá jabloň má svůj silný příběh a zaslouží si pozornost,“ říká, že svou historii nemají jenom velikáni. „Každý obdivně hledí na ty velké statné stromy, ale já jsem vděčný za to, že můžeme pomoci i takové třešínce,“ říká, a přibližuje stav stromu i snahu, jak mu pomoci. „Nynější jabloň tvoří v podstatě větší větev, která takto vyrostla po odlomení větší části kmene. Dá se říci, že ošetřujeme v podstatě třetinové torzo původní jabloně. V první řadě řešíme statiku stromu pomocí podpěr, abychom mohli vůbec do té koruny vlézt,“ říká arborista.

„Doufám, že ten zákrok jabloni umožní, aby tu s námi byla další desítky let,“ věří Mirka Soldánová, které se v souvislosti se zásahem na jabloni zrodil v hlavě nápad, jak vdechnout ořezaným větvím nový život v podobě roubů. „Přišlo mi hrozně líto vyhazovat větve ze stromu roku. Tak jsme si řekli, že by bylo fajn navázat na tradici sadařství,“ prozrazuje, že zveřejnili výzvu adresovanou zájemcům, kteří by si chtěli z ořezaných větví udělat rouby. „Tím pádem tu jabloň bude žít dál, déle než tento konkrétní strom,“ věří ambasadorka stromu Mirka Soldánová z MAS Stolové hory.

Tuto nabídku využila i Martina Frydrychová z Police nad Metují. „Můj dědeček dlouhá léta stromy rouboval. Vzala jsem to jako velkou výzvu na navázání tradice a naučení se dědečkovu řemeslu,“ říká, že její znalosti jsou zatím jen teoretické. „Bude to můj první praktický pokus. Myslím si, že větší impuls než možnost mít na zahradě strom roku se už nenaskytne,“ usmívá se. „Mám tu sadu nožů, které při roubování dědeček používal. Na zahradě máme starší jabloně a proto se pokusím udělat roub za kůru. Teď je pro to vhodná doba, kdy má strom hodně mízy a je těsně před kvetením,“ věří Martina Frydrychová v úspěch.