Přiznám se bez nátlaku, mým denním chlebem je ten tekutý. I proto jsem se rozhodl, že opět, již po šesté, absolvuji očistnou kůru v podobě Suchýho února. Tentokrát však na to jdu ryze vědecky a ještě před tím, než si dávám poslední lednový půllitr, si zařizuji testování ve vrchlabské nemocnici Penta Hospitals (je součástí investiční skupiny Penta, pod které spadá i vydavatelství Vltava Labe Media).

Po ubezpečení, že to není problém, kývnu. Jen mám panický strach, hlavně z injekčních stříkaček. Jak se však později ukáže, obavy jsem měl mít spíše z výsledků vyšetření.

Nepít je umění. Tak zní motto Suchého února - výzvy, která od roku 2013 nabádá Čechy, aby celý jeden (nejkratší) měsíc v roce abstinovali:

Nepít je umění. Tak zní motto Suchého února, výzvy, která od roku 2013 nabádá Čechy, aby celý jeden (nejkratší) měsíc v roce abstinovali.
Začíná Suchej únor. Nárazově alkohol vynechá až milion lidí

Usedám na křeslo a sestřička mi zavádí jehlu do žíly. „Jen to malinko píchne, jinak nic neucítíte,“ říká mi, a ještě se ubezpečuje u laborantky Kateřiny Přeučilové, zda má vzít jednu, či dvě zkumavky.

Po odpovědi, že mi udělají nejen krevní obraz, ale i biochemii, takže zkumavky budou dvě, se dostávám do stavu klinické smrti. „A je to hotovo,“ přivádí mě zpět k vědomí sestřička.


Nahrává se anketa ...

Jako žába

A opravdu, jen to trochu píchlo a za pět vteřin bylo po všem, tedy z mé strany. „Teď to půjde do centrifugy. Jedna zkumavka také poputuje do biochemického skeneru, kde se vám koukneme na ledviny, játra, cholesterol a další hodnoty,“ ukazuje mi Přeučilová seznam na papíru. Ten vypadá jako docela slušný nákupní seznam.

Při poukázání na to, že v amerických kriminálkách se z kapičky krve člověk jen za pár sekund dozví, jakou má krevní skupinu, číslo bot a jakou naposledy přečetl knihu, dostávám ubezpečení, že přístroje, kterými vrchlabská nemocnice disponuje, jsou sice rychlé a chytré, ale ne zas tak moc.

Na Suchej únor jsem šel vědecky.Na Suchej únor jsem šel vědecky.Zdroj: se svolením Jany Ellen Virtové

Výsledky budu znát za 45 minut, a opět se začínám strachovat. Vím proč. „Tak se na to podíváme,“ říká po třičtvrtě hodině doktorka Ivana Šťástková, když vidí mé výsledky na monitoru.

U některých hodnot to není pěkný pohled. Když mé oko zabloudí na hodnoty cholesterolu, a poté na moji postavu, na mysl mi vytane scéna z mého oblíbeného seriálu Červený trpaslík, kde Rimmer vyčítá Listerovi jeho tloušťku a přirovnává jej k žábě v laboratoři: „Ty jsi nikdy na přírodopise nedržel žábu za hlavu? Víš, jak je to její bříško vyboulené nad hubenými nožičkami. To je obrázek, jenž vidím, když ráno seskakuješ z palandy.“

Jsem trošku na DNĚ

Ze seriálového promítání v nitru mé hlavy mě vyruší hlas doktorky Šťástkové. „Že jste si ještě před Suchým únorem pěkně zavdal?“ dotazuje se.

Po mém přitakání a doplnění, že kvůli objektivitě jsem si dal v poslední lednový den šest piv, jen hlesne: „No, je to vidět, játra jsou teď dost mimo hodnoty.“ A ukazuje na řádek, kde pod zkratkou GMT (gama-glutamyltransferáza) je uvedena tolerance hodnot mezi 0,14–0,84. Já mám 2,23.

Názory odborníků z různých oblastí na kampaň Suchej únor se liší stejně jako názory běžných lidí:

Nejideálnějším způsobem, jak zvládnout alkoholovou intoleranci, je úplná abstinence.
Suchej únor pohledem odborníků: Lidem pomůže se spaním, hospodské obere o peníze

Ovšem po ujištění, že zatím játra nevypadají zle a že tato hodnota určitě klesne, neb jsou játra orgánem, který rychle regeneruje toxické zatížení, mi trochu otrne. Opět však ne na dlouho. Hrozí mi totiž „nemoc králů“, tedy dna. „Kyselinu močovou, která ji způsobuje, máte na horní hranici normy. A to souvisí nejen s genetikou, ale i životním stylem a alkoholem. To samé je i u zvýšeného tukového metabolismu, cholesterolu a dalších tuků,“ dodává lékařka.

Navíc doplňuje, že je vidět, že mám nejen sedavé zaměstnání a náklonnost k pivu, ale i dalším neřestem – bůčku, smažáku, sem tam vlašáku a dalším nezdravým pochutinám. „To byste měl také omezit. Už vám není dvacet (je mi dvakrát tolik plus tři - pozn. autora), a jste ve věku, kdy si tělo bere zpět ty excesy, které vám doteď tolerovalo. Teď je nejvyšší čas se o něj začít starat,“ říká mi lékařka a já přitakávám.

A jsem zvědav, jak se mé tělo na mě podívá za měsíc, až opět zamířím do Vrchlabí na resume svého měsíčního snažení.