„Svět pod vodní hladinou nikdy neusíná, pouze se střídají směny. Biodiverzita pod hladinou je taková, že vodní svět obývají ryby, které mají kromě denní i soumračnou a noční aktivitu. Když potkáte sumce ve dne, tak je to spíše vzácnost - to se spíše skrývají v různých úkrytech mezi kořeny, pod břehem. Ale v noci začínají být aktivní a vyrážejí za potravou," zmiňuje Mirek Brát typický příklad nočního lovce. „Stejné to je i s úhoři. Vypozoroval jsem u nich, že nejvíce aktivní jsou až po té půlnoci," uvedl autor několika knih o potápění další noční dravou rybu, se kterou se při nočním ponoru potkal. „Úhořů se pak objevuje docela velké množství a během ponoru jich potkám třeba i patnáct."

Jak je vidět na pořízeném videozáznamu z noci pod vodní hladinou, tak jiné ryby, které fungují v denním režimu, jsou v jakési strnulosti. „Například k okounovi se za dne nelze přiblížit, ale v noci, kdy je oslněn umělým světlem se k němu můžu dostat i na kontakt," říká náchodský zastupitel Mirek Brát, že stejné je to i u kaprů, kteří jsou za dne hodně plašší. „Když je voda čistá a máte dostatečně silný zdroj světla, tak ta viditelnost je dobrá. Kdyby ale nastal nějaký zákal, tak není vidět skoro vůbec nic."

I když se suchozemskému laikovi může zdát, že noční potápění je skoro až hrdinské, Mirek Brát by neřekl, že je o moc složitější než denní ponor. „Noční potápění mám rád. Je náročnější, top je pravda. Člověk při kontrole výstroje musí myslet i na to, že musí mít zajištěno, aby viděl na potápěčský počítač a věděl třeba jakou má zásobu vzduchu v lahvích. Jinak je to v podstatě standardní ponor," přirovnává noční výpravu pod hladinu k začínajícímu řidičovi, který je zvyklý jezdit ve dne a poprvé vyrazí na silnici v noci, tak zjistí, že je to složitější, protože nevidí na ovládací prvky, řadící páku a viditelnost je omezená.

Proto z hlediska technického vybavení je důležité myslet na osvětlení - jak kvůli orientaci pod hladinou, tak kvůli fotografování a natáčení videa. „To mi řeší vodotěsné blesky a světla. Používám čelovku a mám i záložní baterii - kdyby všechno zhaslo, tak by to bylo nepříjemné, protože pak není vidět nic," říká potápěč, který během svého pobytu pod hladinou většinou plave podél břehu, kde hledá ryby v úkrytech. „Abych se zorientoval při vynoření, tak mám na břehu postavený majáček. Podle něj poznám, jak daleko to mám k základně," doplnil podvodní dokumentarista, že má na břehu stativ, na který věší blikající baterku nebo diodu.

Ale občas se pod vodou setká i s nečekanou nástrahou. Problém může být třeba i zapomenutý rybářský vlasec, který v noci není vidět. „Proto si beru s sebou pro jistotu dva malé nože do kapes. Kdybych se náhodou někde zasekl, tak aby se dala situace rychle vyřešil," říká, že už podobné zamotání v malé hloubce řešil. „Bylo by to spíš riziko, kdyby se jednalo o potápění na nádech, ale takhle se to dá v pohodě a beze stresu zvládnout," uzavírá, že myslet na bezpečnost je potřeba neustále.