Je 18. srpna a k pomníčku přichází Milan Sivanič ze Rtyně v Podkrkonoší. Vytrhá bující vegetaci, odstraní popadané větvičky a položí k pomníčku věnec. Letecký nadšenec je pamětníkem nehody a před 48 lety tehdy 12letého chlapce zvědavost hnala podívat se na místo neštěstí, krátce po pádu letadla. Když Milan Sivanič dorazil na místo neštěstí, už tam zasahovali hasiči, pobíhali příslušníci VB společně s vojáky základní služby a důstojníky lidové armády. „Po chvíli přiletěl ještě jeden vrtulník MI-4. Celkem zde byly dva a přiletěla v nich vyšetřovací komise. Jeden byl připraven, že by v případě potřeby odvezl pilota, kdyby se zachránil, do nemocnice, což se bohužel nestalo,” má v živé paměti dění na místě nehody. „Byli jsme samozřejmě zvědaví, jak to na místě vypadá. Snažili jsme se dostat k tomu průseku pokosených vršků stromů i zpřerážených kmenů. Viděli jsme nějaké fragmenty z letadla, ale hlavně nás zaujala ta vůně - pro někoho možná zápach - rozstříknutého a spáleného paliva,” říká Sivanič, že při pádu se jedna nádrž roztrhla o stromy a druhá podle očouzených vršků stromů explodovala. “Nebyl to hezký pohled. Ono jinak to vypadá třeba na fotce nebo v televizi, ale naživo je to zas o něčem jiném. Tohle bylo opravdu děsivé.”

K pádu letadla se vztahuje i svědecká výpověď tehdejšího příslušníka VB Náchod Hynka Kuťáka, který čekal ráno na autobus do Náchoda.

„V 6:01 před příjezdem autobusu jsem zaslechl ve směru od katolického kostela hukot tryskového letadla. Podíval jsem se směrem jeho příletu a letadlo jsem zahlédl prolétávat mezi farou kostela a javorem rostoucím u zahrady u Vlčků. Letadlo bylo mnou viděno v poměrně v malé výšce okolo 100 m nad zemí. Přelet jsem pozoroval společně s Karlem Kubinou, který řekl, že že letí hodně nízko a co nadělá rámusu a kdyby letěl ještě rychleji, že by nadělal ještě více rámusu. Na to jsem mu odpověděl, že pilot dost riskuje, když letí tak nízko nad zemí. Zvuk letadla se vzdaloval k Bohdašínu, kde náhle umlkl po jakémsi zaburácení," stojí ve svědecké výpovědi, kde je i zmínka o přibývající oblačnosti.

Osud do rodiny Drahovzalových bolestně zasáhl ještě jednou. V době neštěstí byl pilot otcem asi pět měsíců starého syna Martina, který přišel o otce dříve, než ho stačil poznat. „V dospělosti pak pracoval na dráze v Hradci Králové. Byl ženatý a měl také syna. Zhruba tak po pěti měsících od jeho narození osud chtěl tomu, že stejně jako jeho otec zemřel při výkonu práce,” dodal Milan Sivanič, že tragicky zahynul na dráze.

Výběr z vyšetřovacího spisu VUA Praha:

- Mladý pilot Jiří Drahovzal (4. 2. 1952) měl před sebou slibnou karieru v letectvu a létáním doslova žil
- Byl srpen 1975 a do nácviku bojové pohotovosti byl určen pilot 3. třídy 2. letky poručík Jiří Drahovzal i přesto, že byl málo zkušeným pilotem a podobný úkol ještě neplnil
- Pilot obdržel úkol připravit se a provést vzlet z hotovosti v rámci nácviku bojového poplachu po trati Chlumec nad Cidlinou – Trutnov - Dobruška - Hradec Králové - Holice. Provést měl vizuální průzkum a fotografování tábora ve Rtyni v Podkrkonoší ve výšce 200 m a dále ve výšce 600 m měl provést fotografování letiště Hradec Králové a podat hlášení ze vzduchu o obsazení letiště
- Po splnění části úkolů ho čekal přelet ve stometrové výšce do prostoru Rtyně v Podkrkonoší. Po přelétnutí terénní vlny zjistil, že další vyšší terénní vlna dva km vpředu je zakryta nízkou oblačností a proto začal v prostoru Rtyně provádět zatáčku doprava
- V tomto okamžiku vletěl do oblačnosti a ztratil vizuální kontakt se zemí. Snažil se letoun srovnat, ale převedl jej do levého náklonu, zachytil o vrcholky stromů. V rychlosti kolem 660 km/h vlétl do vzrostlého jehličnatého lesa proti mírnému svahu, asi čtyři kilometry severovýchodně od Červeného Kostelce
- Letadlo ve velké rychlosti vytvořilo v lese průsek široký 6 až 10m o délce 180 m. V prostoru dopadu hlavních částí letounu došlo k výbuchu a hoření zbytků rozstříknutého paliva. V důsledku toho došlo k úplnému rozrušení letounu
- Pilot se o katapultáž nepokusil a v letounu Mig-21 R trupového čísla 2083 zahynul

Kde najdete pomníček?

close Milan Sivanič (vpravo) a Josef Cabadaj u pomníčku zahynuvšího pilota. info Zdroj: Deník/Jiří Řezník zoom_in Milan Sivanič (vpravo) a Josef Cabadaj u pomníčku zahynuvšího pilota. Na místě katastrofy, v lese zvaném Maternice umístil pplk. M. Koníček na památku poručíka Jiřího Drahovzala pomníček připomínající tragický osud mladého letce. Pomníček je díky svému umístění na značené turistické trase dobře přístupným. Nejpohodlnější je cesta autem z Červeného Kostelce směrem na Horní Kostelec. Krátce po projetí Horním Kostelcem je po pravé straně rozcestí značených cest "U Krkavčiny". Zde lze nechat automobil a po žluté turistické značce se vydat na Velký Dřevíč. Po asi 300 metrech je po pravé straně nevelká mramorová pamětní deska s připomínkou tragické události.