Náměstkyně hejtmana pro oblast školství Martina Berdychová by se takovému opatření nebránila. „Vzhledem k tomu, že v mnoha školách chybí učitelé, viděla bych to na omezenou dobu jako plus,“ řekla Deníku. Podle ní je však důležité, aby o výběru učitelů rozhodovali sami ředitelé škol, protože nejlépe vědí, koho na výuku potřebují.

Náměstkyně však upozornila, že řešení problému je jinde: „Například některé pedagogické fakulty by měly přehodnotit svůj systém vzdělávání, aby odpovídal potřebám školství.“

Se změnou zákona naopak nesouhlasí školské odbory. Vadí jim například, že lidem bez pedagogického vzdělání by se až tři roky plně uznávala odborná kvalifikace jako splněná. Odboráři varují, že získání kvalifikace učitele jednoduššími a méně přísnými způsoby může mimo jiné ohrozit zájem o studium učitelství.

„Českomoravský odborový svaz pracovníků ve školství odmítá návrh akceptovat a považuje ho za ohrožení vzdělávání na školách,“ sdělila Deníku předsedkyně krajských školských odborů Markéta Cermanová. Podle odborů by taková zásadní změna zákona měla vycházet z analýzy personálního obsazení škol, to si však MŠMT zjišťuje teprve nyní.

Situaci v Královéhradeckém kraji Markéta Cermanová zná. „Chybějí učitelé s aprobací matematika, fyzika, informatika, v některých regionech i učitelé angličtiny,“ vyjmenovala. Středním školám se nedostává také učitelů odborných předmětů v oblastech strojírenství a elektrotechniky a chybějí i mistři odborného výcviku ve všech oborech.

Změna zákona by měla ulehčit doplňování personálního stavu ve školách, což vítají jejich ředitelé. Ale ne všichni jsou o její prospěšnosti přesvědčeni.

„Nejsem zastáncem, tohoto řešení. Pedagogické vzdělání je pro učitele důležité,“ řekla ředitelka ZŠ Eduarda Štorcha v Ostroměři Gabriela Pospíšilová. Připomněla, že už nyní mají školy možnost zaměstnat nepedagoga, který si vzdělání doplňuje.

Rezervovaný zůstává i ředitel Střední průmyslové školy Hronov Josef Matyáš. „Vynikající odborník z praxe, který je ochotný předat své znalosti dětem, může být pro školu větším přínosem, než učitel s pedagogickým vzděláním,“ připustil, ale upozornil, že s takovými lidmi je potřeba dále pracovat a oni sami si musí uvědomit, že je nutné stále se vzdělávat.

Podle Josefa Matyáše je však hlavní problém českého školství v tom, že je podfinancované. V tom mu dává zapravdu i řada jeho kolegů s tím, že za současné učitelské platy je těžké sehnat pedagogy „Proto se snižují nároky a berou se lidé bez vzdělání,“ uvedl jeden z ředitelů.