V zimě, v období útoků virů, ale i teď - na jaře, kdy je náš organismus značně oslabený, je takový čaj neocenitelným pomocníkem. Nezapomenu ho pokaždé osladit včelím medem. Nejraději mám med lipový, ze včelí farmy Rokytník v oblasti CHKO Broumovsko, který dokonce loni získal v celostátní soutěži zlatou medaili. Ale pozor, med své léčivé účinky ztrácí již při teplotě 50°C!


Během letních prázdnin jsme v minulosti sbírali byliny a usušené je posléze ZŠ odevzdávali. Vzpomínáte? Nejrychleji jsem nasbíral list břízy, nejpomaleji pak květ hluchavky. Sběr i sušení ve stínu (na půdě) ale tehdy patřilo mezi mé oblíbené prázdninové aktivity. Byliny vždy krásně celou místnost provoněly, a mám je proto rád i dnes. Velmi lahodný a osvěžující čaj si můžete připravit také z mateřídoušky, rostoucí téměř na každé suché mezi bez ladu a skladu. V létě při pobytu na chatě si občas připravím čaj i ze směsi čerstvých listů: jahodníku, maliníku či ostružníku. Tato směs se výborně hodí k fermentaci. Čaj z takové směsi si pro svoji výtečnou chuť pak mnohdy nezadá s kvalitními indickými čaji. Chce to ovšem trpělivost, než objevíte tu správnou techniku fermentace.


Vraťme se ale k lípě srdčité (Tilia cordata), která je naším národním stromem. Listy má okrouhle srdčité - na líci tmavě zelené, na spodu šedozelené. Krémově bílé květy silně medově voní. Určitě si tuto typickou vůni vybavíte. Pokud ne, opravdu máte nejvyšší čas vrátit se do dětských let a toulat se přírodou. Lipový květ obsahuje vysoké množství účinných látek, kupř.: sliz, flavonové glykosidy, třísloviny, silice a látky podobné vitaminu E, které podporují produkci: potu, žluči a moči se současným zklidňujícím účinkem. Z toho také vyplývá použití lipového květu při chorobách z nachlazení (rýma, kašel, zánět průdušek, chřipka, angína). Rozpouští také hleny a snižuje dráždivost ke kašli. Čaj si připravíme tak, že hrst suchého květu zalijeme 1/2 l vařící vody a necháme asi 10 minut odstát. Potom ho slijeme, osladíme medem a můžeme v klidu popíjet. Květ sbíráme i s jazykovitým blanitým listenem dle nadmořské výšky v červnu až v červenci, dříve, než se začnou tvořit kulovité plody (nažky). Se sběrem proto není radno váhat. Jakmile lípa odkvete, čaj můžete pak pít jen ten z lékárny. Není sice špatný, ovšem romantiku a vzpomínku na pěkné léto nám nenahradí. Jedno finské přísloví říká: „Příroda sice dává pokrm, ale nepřináší ho až k hnízdu.“ Nejlépe hned si proto do nástěnného kalendáře vyznačte termín sběru (někomu možná pomůže i uzel na kapesníku ). Za teplých letních podvečerů jsou lípy přímo jedním velkým orchestrem. Včelky to totiž umí pěkně rozbalit! Všude klid, ticho - jen to jejich sborové bzučení. Čím větší strom, tím mohutnější hukot. Slunce zapadá, modrou oblohu zdobí růžové červánky a na mezích nádherně voní mateřídouška. Někdy se přidají i cvrčkové. Představte si tu pohodu…


Podtrženo a sečteno: Většina z nás má přírodu ráda, a to nejen na obrázcích nebo v televizi. Udělejte něco pro své zdraví a letní odpolední procházku tak spojte se sběrem vašich oblíbených bylinek. Pokud nepočítám čas strávený sběrem a sušením bylinek, pak za ně nezaplatíte ani korunu. Přitom čaj z nich připravený nemusíme pít pouze při nachlazení. Takový pěkně zabalený ručně nasbíraný a usušený čaj může být i vhodným dárkem v rodině nebo mezi dobrými přáteli. Jaromíra Kolářová kdysi řekla: „Příroda je proti nám ve výhodě, může existovat bez nás, ale my bez ní zahyneme.“


Co se mne týče, pak uklidňující včelí koncert u své oblíbené lípy a sběr jejího květu si letos rozhodně ujít nenechám. Rád také občas mlsám i jitrocelový sirup, který je rovněž léčivý a jehož přípravu vám možná prozradím, ale o tom snad až někdy příště…

(Jiří Polák)