„Tak tady to je,“ kráčí místní zemědělec Bohumil Kantorík k místu, kde před 30 lety při revitalizaci prostoru váhy dělníci narazili hluboko v zemi na něco velkého. „Byla zde v zemi zakopaná nádrž na 24 tisíc litrů nafty,“ nohou označí tušené místo. „Z obav, že by mohla prosakovat, se nádrž po roce 1989 zrušila, a při bagrování dělníci objevili velký kámen. Byl u toho brácha a hned mi volal, ať přijedu, že se tam našel ohromný pískovcový blok s patrnými postavami,“ vzpomíná Bohumil Kantorík na takřka archeologický objev. 

Právě díky místním sedlákům nebyl pískovcový blok o rozměrech 140 x 110 centimetrů a vážící 1200 kilogramů při vyzvedávání těžkou technikou více poškozen a nezmizel v propadlišti dějin. „Chlapi ho chtěli odvézt na skládku, ale já jsem trval na tom, aby se zachoval. Odvezli jsme ho traktorem na statek a uložili do stodoly,“ popisuje, a jako zajímavost zmíní, že zhruba o 15 let později se o reliéfu dozvěděli nějací překupníci. „Nabízeli mi asi 150 tisíc korun. Hned jsem jim řek, že ho neprodám – patřil do vesnice a ve vesnici zůstane,“ měl jasno místní patriot.

Před časem se vedení obce s panem Kantoríkem domluvilo na restaurátorském zásahu a zpřístupnění plastiky pro veřejnost. Oprava probíhala na dvou místech – u kameníka a restaurátora Petra Beneše v Trutnově a restaurátorky Lucie Truněčkové v České Čermné. „Hlavičky postav a v podstatě všechny vystouplé prvky byly poškozené, takže jsme je museli domodelovat,“ říká Petr Beneš, který společně Lucií Truněčkovou věnoval vzkříšení téměř 200 let staré plastiky desítky hodin.

Kvalitu a preciznost odvedené práce potvrzuje fakt, že ani při pečlivém zkoumání laik nepozná, co je původní pískovec a co domodelovaný tvar. „Tak to je podstata naší práce, aby to nebylo vidět,“ usmívá se Beneš. „Důležité je vyjít z tvarosloví originálu, protože každé době podléhá jiná výtvarná estetika,“ dodává, že se uražené prvky doplňovaly umělým pískovcem. „V podstatě jde o nanášení vrstev do chybějících míst, kde se podle potřeby přidává, ubírá a vybrušuje, až vznikne požadovaný celek,“ popisuje restaurátorskou činnost. 

Původně byl pískovcový reliéf malovaný a zlacený. Viditelné zbytky polychromií a zlata se dochovaly, ale jejich doplnění na celé ploše se neplánuje. „V tomto případě se k obnovení barevnosti nesáhlo, pouze jsme barevné fragmenty zakonzervovali.“

 Statky broumovského typu mívají hojně ve štítě niku se soškou světce. Zrestaurovaná plastika je ale překvapivá svou velikostí. „Předpokládám, že to svědčí o mimořádné bohatosti statku,“ uvažuje nahlas Beneš. 

Jiný názor má ale Karel Gabriel, který se dlouhodobě zajímá o historii obce. „Domnívám se, že původní majitelé byli velmi nábožní. Přestože statek nebyl z nejbohatších, je plastika největší z několika, které zde jsou,“ říká někdejší starosta Heřmánkovic a připomíná, že obyvatelé obce vedli intenzívní náboženský život. 

Motivem reliéfu je Nanebevzetí a korunování Panny Marie. Panna Marie klečí se sepjatýma rukama na oblacích. Po její pravé ruce se nachází Kristus přidržující pravou rukou kříž, po její levé ruce pak Bůh Otec, přidržující levou rukou zeměkouli. Oba jednou rukou drží korunu, kterou vkládají na hlavu Marie. Nahoře je stylizovaná zář pomocí paprsků s holubicí Ducha svatého.

Jak se mu podařilo zjistit z archivních listin, tak majitelem statku byla v roce 1939 Obec Heřmánkovice (Gemeinde Hermsdorf) a bydlel zde Richard Rudolf. „Obec statek koupila i se zemědělskými pozemky, které rozprodala. Usedlost pak zmizela někdy po roce 1945, protože na leteckém snímku z roku 1953 už není vidět,“ dodal Karel Gabriel.

Najít místo pro usazení ohromného pískovcového reliéfu nebylo jednoduché. „Nakonec jsme se domluvili s panem Jirmanem, který svolil, že reliéf může být součástí jeho stodoly,“ říká starostka Jana Králová a dodává, že toto místo nebylo vybráno náhodně. „Současné uložení plastiky je jen pár metrů od místa, kde původní dům stál,“ prozrazuje.

Původně bylo biblické vyobrazení zazděné přímo v omítce štítu, ze které vystupovala jen reliéfní část. K obdobné instalaci ale nyní v Heřmánkovicích nesáhli. „Rozhodli jsme se pro jakési muzejní umístění, kdy jsme vystavený artefakt vsadili do masivního vykovaného rámu umístěného na zdi stodoly,“ popisuje Beneš. 

S usazením tunového bloku pomohl Kamil Jirman. „Bravurně a s milimetrovou přesností usadil manipulátorem reliéf na své místo,“ pochvalovala si spolupráci s dalším zemědělcem starostka. 

Jak si ale před bezmála dvěma stoletími poradili tehdejší stavitelé s usazením bloku v několikametrové výšce bez těžké techniky si lze jen těžko představit. 

Obec počítá s instalací informační tabulky, kde bude popsán příběh pohřbeného a znovu oživeného díla.