Přítomné přivítal zastupitel a bývalý místostarosta města Antonín Hurdálek, který po státní hymně jejichž tóny zazněla na úvod, připomenul roky totalitního režimu při kterém měli lidé omezenou možnost žít dle vlastních představ.

„Jako příklad lze uvést velmi omezenou možnost cestování do zahraničí, problém se zakoupením běžných spotřebních věcí – na které se stály fronty a pro uplatnění v zaměstnání hrálo největší roli členství v KSČ, nikoli vzdělání a schopnosti. Za velkou chybu považuji, že nebyla zrušena komunistická strana – co je nám platné , že máme v parlamentu desku s nápisem – komunismus je odsouzeníhodný a nelidský,“ pronesl k přítomným Antonín Hurdálek, kterého zaráží, že media jsou plná kritiky pravicového extremismu, zatímco levicoví radikálové stojí mimo zájem periodik.

„V poslední době si kladu otázku, co by řekli současnému dění, jako je korupční prostředí, podvody, obohacování politiků a další nešvary, všichni ti stateční lidé, kteří se postavili fašismu a poté i komunismu a už nejsou mezi námi,“ zabrousil kritikou na nynější politickou scénu.

V Hronově si připomenuli sametové výročí

„Za tento úpadek morálky, za okrádání státu a tedy všech poctivých lidí zajisté nebojovali na frontách II. světové války, netrpěli v nacistických a komunistických žalářích, za takovýto obraz společnosti nesnášeli perzekuci a diskriminaci. Jsem přesvědčen, že pojmy jako poctivost, čestné jednání, ochota pomoci druhým stále nejsou překonané ani naivní. Demokracie a lidská svoboda jsou křehké dary, buďme proto ostražití a nebojme se vystoupit proti jakémukoliv bezpráví, i když nám to nepřinese dividendy či jiné finanční bonusy nebo společenský vzestup. V tom ať nám jsou příkladem a vzorem všichni, kterých zde v předvečer Dne boje za svobodu a demokracii vzpomínáme,“ promluvil k přítomným Antonín Hurdálek. Na uctění památky všech, kteří v období totalitního vládnutí komunistů trpěli, byly k památníku položeny květiny (na snímku). Za město Hronov položila květiny starostka Hana Nedvědová a za KDU-ČSL Bohuslav Jandáček. Potom ještě řada účastníků pietního aktu zapálila u památníku svíčku, jako vzpomínku na ty, kteří proti totalitnímu komunistickému vládnutí bojovali, ale jejího pádu a svobody se již nedožili. (Jiří Mach)