V nabídce byl třeba jen takový počet kandidátů, kolik jich bylo potřeba, aby obsadili dané mandáty.

V šesti obcích voliči na výběr neměli

Takových obcí bylo v náchodském regionu hned několik. Jednou z nich byl například Žernov. Zastupitelstvo je zde složeno z devíti zastupitelů a stejný počet byl i na jediné kandidátní listině. To se ale nelíbí některým občanům. Například Josef Vlček redakci Deníku napsal, že taková situace je výsměchem všem voličům a systém, kdy je v obci možno volit pouze jednu kandidátku, přirovnal k volbám za minulého režimu.

„Jde o to, že současný starosta si sestavil kandidátku s devíti členy a volí se devět zastupitelů. Končící zastupitelstvo navrhovalo, aby každý kandidoval sám za sebe, aby se to nabídlo více občanům a bylo z čeho vybírat. Tak to funguje i v jiných malých okolních obcích… Teď to bylo postaveno tak, že stačí, aby přišel jen jeden volič a mají všichni kandidáti své jisté," míní rozhořčeně Vlček. Lidé v Žernově podle něj chodili k volbám ze setrvačnosti. „Jsme malá obec a někteří šli k volbám jen, aby se nedostali do řečí," soudí Josef Vlček.

Nemožnost výběru snížila účast

V nynějších komunálních volbách byla také na místní poměry menší účast než jindy, a to 51 procent. V předchozích volbách, a to i do poslanecké sněmovny, se volební účast v obci pohybovala dokonce okolo sedmdesáti procent.

Vedení obce v tom však problém nevidí. Starosta Libor Mojžíš netuší, z jakého důvodu nikdo nedal dohromady například další kandidátku, nebo proč nekandidovala nějaká další strana či hnutí. Dát dohromady další kandidátku přitom mohl kdokoliv, pokud by chtěl. A jak dosvědčují i příklady z jiných obcí, není jedna kandidátka ničím neobvyklým.

„Já jsem sestavil jednu kandidátku, aby Žernov zůstal Žernovem. Je pravdou, že volební účast byla nižší, ale není to poprvé, kdy byla na komunální volby sestavena pouze jedna kandidátka. Problém sehnat lidi asi není. Zajistil jsem devět kandidátů a koho jsem oslovil, tak na kandidátku ochotně šel," řekl Mojžíš.

Jestli si někdo nechtěl přidělávat práci třeba s tím, aby sestavil další kandidátku nebo se aktivně podílel na vedení obce, to starosta Mojžíš netuší.

„Jestli místní občané nechtějí pro obec nic dělat, to nemohu posoudit. Je řada lidí, kteří něco dělat chtějí. Stejné to je v zastupitelstvu. Někteří zastupitelé končí, protože už tam byli dlouho, nebo z jiných důvodů. Všem ale bylo pokračování nabídnuto. Místo těch odcházejících jsem oslovil další lidi, kteří si myslím, že by mohli být pro obec přínosem a ti se také objevili na kandidátce. V zastupitelstvu se tak uskuteční jak profesní, tak i věková obměna. Z devíti zastupitelů dojde u čtyř k výměně," řekl starosta.

Rozhodnuto bylo už před volbami

Jelikož je v obci jen 256 obyvatel, starosta je podle jeho slov velmi rád za každou aktivitu, která vychází od občanů. „Není toho málo. Ať už je to v zastupitelstvu, u hasičů, či u Sokolů," dodal Mojžíš.

Situace s jednou kandidátkou a stejným počtem kandidátů a mandátů nastala také v obcích Borová, ve Velkých Petrovicích, Velkém Třebešově, Vernéřovicích či ve Žďárkách. Také v těchto obcích tak bylo rozhodnuto dříve, než volby vůbec začaly. To se zřejmě odrazilo také na volební účasti. Ani v jedné z těchto obcí nepřesáhla padesát procent.

V obcích Hořenice, Sendraž a Zaloňov bylo o jednoho kandidáta více, a tak občané měli možnost připravit alespoň jednoho z nich o mandát v zastupitelstvu. O dva kandidáty navíc nabízely pak kandidátky v obcích Mezilečí, Rožnov a Slavoňov.

V ostatních obcích a městech byla nabídka kandidátů podstatně bohatší, a tak si občané mohli vybírat podle lidí, které znají, kteří už něco v životě dokázali a u nichž spoléhají, že pro rozvoj obce či města něco udělají.