"To jsme rádi, že vás ani počasí neodradilo," vítali pořadatelé první účastníky, kteří v deštivém ránu dorazili na start na náchodském náměstí. Tam si vyzvedli mapku s itinerářem trasy a pro jistotu se jim dostalo i ústních instrukcí kudy vyrazit. "První zastávka je u vojenského hřbitova, kde je kontrola." Účastníci si hned na startu mohli vybrat z několika druhů sušenek, kterým pořadatelé říkají schvácenky.
"Odstartovali jsme v Náchodě a Václavicích 148 účastníků, ale kontrolou na Vízmburku jich prošlo už 300 a do cíle v Havlovicích nakonec dorazilo kolem čtyř stovek lidí," říká Ludmila Pohanková z pořadatelské Modré střelky, která stála v roce 1990 u prvního ročníku. "Mnoho lidí se připojilo po trase, když přestalo pršet," vysvětluje více než třínásobný nárůst výletníků v cíli ve sportovním areálu v Havlovicích oproti počtu startujících.
Ranním deštěm se nedal odradit ani Luboš Hronovský, který v pláštěnce čekal u náchodské radnice na kamarády. "Jdeme parta, trasu znám, tak si ani neberu mapku," říká sportovec, který šel několikrát pěšky a jednou je jel na kole. "Dnes to ale na jízdu moc není, na kole vodu nesnáším. Když jdu pěšky, tak se proti vodě můžu bránit," ukázal na pláštěnku, která ho zakrývala od hlavy po kotníky. "Obdivuju ty děcka, který jedou na kolách," podíval se směrem ke skupince mladých cyklistů.

Po cestě mohli pochodníci sbírat kontrolní razítka do itineráře, občerstvit se na Špince, podívat se na hrad Vízmburk, kde od 12 do 16 hodin hrála kapela Domamazec. "Atmosféra byla opět úžasná, lidé byli natěšeni na venkovní pobyt a dobrou muziku," ohlédla se Ludmila Pohanková za pochodem, který se zrodil v roce 1990 jako trochu recesistický nápad v době euforie z listopadu 1989. Podle jména tehdejšího prezidenta Václava Havla kohosi napadlo, že by se mohl konat pochod, který spojí obce se jmény Václavice a Havlovice. Pár lidí z dětského oddílu Modrá Střelka se domluvilo se stejně zapálenými sportovci ze Sokola Havlovice a pochod byl na světě.
Dne 12. května 1990 se tak uskutečnila akce, která překvapila, ba šokovala pořadatele. "Byli jsme připraveni tak na tisíc lidí a nakonec jsme účastníky přestali počítat při čísle pěti tisíc," připomíná Ludmila Pohanková, že tehdejší podtext podpory prezidenta Václava Havla byl jasně čitelný. "Měli jsme od něj dokonce dopis, v němž nás podpořil. Přede dvěma roky při 30. výročí pochodu si zájemci mohli odnést jeho kopii," zmiňuje pořadatelka, podle níž radost lidí z pochodu přetrvává i když se zdaleka nejedná o tak masovou akci jako v počátku 90. let. "I kdyby to mělo být třeba jen o stovce lidí, tak to stojí za to zorganizovat," říká o pochodu, jehož poslední dva ročníky nezhatily ani koronavirová opatření. "Stejně jako vloni jsme i letos trochu zjednodušili formu pochodu. Museli jsme i ponížit počet účastníků, kterých tehdy mohlo být 80, ale nakonec jich šlo kolem dvou stovek," přiznává s úsměvem.
Politický podtext se vytratil, k pěšákům se přidávali cyklisté. Co zůstalo stejné, je krásná jarní příroda Náchodska, Babiččina údolí i Jestřebích hor.