Varoázu jsme zvládli, říkají včelaři

To potvrzuje i Josef Valenta, ředitel odboru ochrany zdraví zvířat Krajské veterinární správy pro Královéhradecký kraj. „Úhyny včel na varoázu, která v některých částech ČR napáchala velké škody, nevybočovaly v hradeckém kraji z biologického, tedy přirozeného úbytku. Od loňského do letošního roku jsme zjistili úbytek včelstev v počtu 1091, což je pouze 3,6 procenta z celkového počtu,“ říká veterinář. „Pokud jde o okres Náchod, pak ubylo jen 38 včelstev. Žádná katastrofa, tak jako v jiných částech republiky, se tedy nekoná,“ potvrzuje Valenta

Prevence se vyplácí, léčba je účinná

Za tím, že včely zůstávají zdravé a nedochází k jejich úhynu, je však podle včelařů z jaroměřského sdružení hlavně poctivá prevence.

„V létě používáme kyselinu mravenčí a nebo Gabon, což jsou dýhové pásky napuštěné léčivem. Na podzim léčíme včely takzvanou fumigací. To na papír nakapeme léčivo Varidol a zapálíme. Úl musí být dobře utěsněn, aby se dým s léčivem dostal do všech jeho koutů a léčba byla účinná,“ vysvětluje Jaroslav Hrubý, který v obci Rožnov včelaří už pětapadesát let. O tom, že se léčba vyplatí, je zcela přesvědčen. „Za poslední čtyři roky jsem neměl z důvodu varoázy ani jeden úhyn,“ chlubí se včelař.

Ke ztrátám však dochází podle odborníků běžně a čas od času postihnou každého. Jde jen o to, udržet ztráty na nízkých číslech. Na všechny nemoci, včetně moru i varoázy, prý proto platí jediné - včas a poctivě léčit. „A dohlídnout na ostatní,“ říká včelař Vladimír Červinka z obce Zvole u Jaroměře. „Pokud někdo zaváhá a 'zalajdačí', tak na to doplatí nejen on ale i okolní včelaři. Nákaza se přenese od nemocných včel až ke zdravým, a to velmi snadno,“ varuje Červinka.

V boji s nákazou včel je tedy nutná koordinace. „Krajská veterinární správa vydává každý rok vyhlášku, kde se stanovuje, že je povinnost léčbu včelstev pravidelně provádět,“ upozorňuje Josef Valenta z Krajské veterinární správy. „Vyhlášeny jsou i termíny a teď na podzim jsou celkem tři. V polovině a na konci října a na počátku listopadu. Termíny je nutné dodržet. Tím se zajistí koordinovaná a tedy i účinná léčba,“ vysvětluje Valenta.

Počet včelařů i včelstev má klesající tendenci

Zdejší organizace včelařů patří k největším a zároveň i k nejstarším organizacím v republice. Jejich členů ovšem ubývá.

„Před deseti lety jsme měli 1400 včelstev a 150 včelařů. Za posledních čtyři roky se u nás snížil počet včelstev z jednoho tisíce ke zhruba sedmi stům. Včelařů je teď už jenom osmdesát. Podobný trend je však zcela běžný v celé republice, “ konstatuje předseda včelařů z Jaroměře Václav Jirka.
Důvody jsou stejné, jako u mnoha jiných profesí, které se netěší silné pozornosti. „Včelařů ubývá proto, že velká část z nich je v důchodovém věku. Mnohdy tak už na svoji práci nestačí. No a mladé nástupce získáváme velmi těžko,“ říká dnes sedmdesátiletý Vladimír Červinka. „Já mám štěstí, že po mně tu štafetu přebírá syn,“ dodal.

„Med je nejlepší koupit u včelaře. Potvrzují to i průzkumy státních orgánů,“ říká předseda jaroměřských včelařů Jirka. „V hypermarketech koupíte třeba med z dovozu, často ze zemí Asie nebo Jižní Ameriky. Z etikety však není jasné, odkud přesně pochází. Takže původ, složení a tím i kvalita medu je nejistá. U včelaře je jasné, co přesně kupujete,“ ubezpečuje předseda.

Podle místopředsedy jaroměřských včelařů Vratislava Chmelíka je tedy důležité, aby byla česká včelařská tradice zachována. Lidem tak zůstane možnost nakupovat med bez neznámých přídavků nebo i chemikálií.

„Koupili jsme vyúkový set a chodíme do škol. Snažíme se obnovit včelařský kroužek, který měl v Jaroměři velkou tradici. Třeba jednou některé z těch dětí přijde za včelařem a projeví o tuto činnost zájem. Je to sice nejisté, ale věříme, že se k péči o včely budou lidé postupně vracet,“ doufá Chmelík.

(Jiří Máslo)