Velikonoce na východě Čech: holčičí koleda i starobylé řehtačky

V současnosti je ráz Velikonoc dosti jednotný a najít zvláštnosti jednotlivých regionů tak není snadné. Pokud jde o specifické lidové tradice na Hradecku, je třeba se vrátit do historie, konkrétně do období konce 19. století.

V té době vůbec nebylo obvyklé, aby koledovaly malé děti, ale mladí svobodní muži, tedy „chasa“. Ti chodili ráno o Velikonočním pondělí po vsi, zpívali koledy a „vypláceli“ děvčata pomlázkou, které se říkalo rovněž dynovačka či hodovačka. Pomlázka měla být spletena ručně z živých vrbových prutů, aby se zachovala jejich životodárná síla a mohla se přenést na děvčata. Tento obyčej se dochoval až dodnes.

Mládenci potom za odměnu nedostávali sladkosti a alkohol, jak je nyní běžné, ale nějaký koláč nebo mazanec a hlavně vajíčka jako symbol nového života. Je zajímavé, že vůbec nemusela být zdobená a často byla dokonce ponechána syrová. Pokud se nějak upravovala, využívala se k tomu různá přírodní barviva, jako třeba slupky cibulí, seno nebo březová a olšová kůra. Pro Hradecko bylo typické zdobení kraslic voskovou kresbou, pšeničnou slámou, případně vyškrabáváním.

S vykoledovanými vajíčky se také hrály různé hry. Jednou z nejoblíbenějších bylo kutálení vajec do důlku, tedy něco na způsob kuliček. Pondělní oslavy bývaly poté završeny velkou taneční zábavou. Jak je vidět, mnoho z tradičních zvyků už vymizelo a je jen na nás, jestli postupně zapomeneme i na ty, které nám ještě zůstaly.

Tradiční průběh Velikonoční koledy na Rychnovsku má vskutku netradiční předehru.

Čtrnáct dní před Velikonočním pondělím, kdy pánové vyrážejí do ulic s pomlázkami, se na Rychnovsku koná koleda dámská (holčičí). Zástupkyně něžného pohlaví tak mají stejnou příležitost jako jejich protějšky. Tu si ani letos na Rychnovsku nenechaly ujít desítky kolednic. „Tak jsme jim to zase nandaly. Alespoň jednou za rok můžeme klukům vyklepat kožich a ještě za to dostaneme sladkou odměnu,“ bilancovaly spokojené školačky, které v neděli 29. března nenechaly pomlázky zahálet. A jak se na tuhle emancipaci tváří muži? Kupodivu se jim tradice líbí. „Je to v pohodě. Ženské jsou spokojené a celý rok pak máme pokoj. Za čtrnáct dní si to navíc vynahradím a doma nemají šanci protestovat. Takhle totiž vypadá demokracie,“ dodal s úsměvem muž, který cestou z nákupu také dostal od kolemjdoucích kolednic svůj díl.

Patrioti z Rychnovska si na Velikonoce mohou pořídit regionální výzdobu. Škola vamberecké krajky totiž vyrábí ozdobné paličkované kraslice. „Vajíčka z krajky mohou být plochá, mohou se vytvarovat dokulata. Také je možné krajku nalepit na vyfouknutá vejce,“ popsala ředitelka krajkářské školy Miroslava Šustrová. Paličkovaná vajíčka se vyrábí ve veselých jarních barvách.

V současné době na Náchodsku nebývá zvykem, že by koledníci chodili na návštěvu ke svým známým něžného pohlaví s něčím jiným, než s pomlázkou. Výjimku tvoří obec Mezilesí, kde koledníci kromě pomlázek nosí i starobylé dřevěné řehtačky. Dívky to mají tedy o to jednodušší, že koledníky slyší již z dálky a mohou se na ně náležitě připravit. Nechybí samozřejmě malovaná vejce, pamlsky, chlebíčky a hlt alkoholického nápoje na cestu za další koledou.

Dobré rady mužským na Velikonoce:

Dobrá rada všem mužským na Velikonoční pondělek: Každá ženská chce být mladá a krásná. Vše se dá ovšem zařídit právě na kouzelné velikonoční svátky, kdy se děje spousta zázraků. Jaro a sluncem probuzení přírody k životu je jeden obrovský zázrak, podobně jako porod.

Já na Velikonoční pondělek rád omlazuji. Vyšlehávání na zadeček nedělám proto, abych ženám ubližoval - i když se to ženským může zdát, ale jen proto, abych je omladil a tak splnil jejich touhy a sny po věčném mládí.

To si vezmu pořádnou pomlázku - vlastnoručně upletenou z vrbového proutí - a vyrážím brzy ráno do města. V kostelíčku si nejdříve pomlázku pokropím svěcenou vodou, to proto, aby došlo k tomu požadovanému kouzlu pomladění a ještě ku většímu zkrásnění a dávám se s chutí do práce.

Jedno šlehnutí přes zadeček omladí babičku nebo maminku v letech o jeden dobrý rok. Šlehnutí musí patřičně zabolet, aby kouzlo mělo omlazující sílu. Ale pozor, pánové a jinoši. Nesmí se to s tím omlazováním přehánět a vše s mírou! Musí se umět dobře počítat, aby se vedle vás v úterý ráno neprobudilo nemluvně s dudlíkem v puse.

Z tohoto důvodů se mladá děvčata nevyšlehávají posvěcenou pomlázkou, i kdyby o seřezání co nejúpěnlivěji prosila. Na to obzvlášť velký pozor.

Přeji vám všem hezké blahobytné křesťanské velikonoční svátky, dětem bohatou koledu a hodně lásky milencům. A hlavně se řiďte mou dobrou radou. Jiří Wolf, Jičínsko

I naši předkové měli své velikonoční „speciality“.

Božíhodová neděle, která předcházela Velikonočnímu pondělí, patřila v minulosti ve východních Čechách nejen svěcení velikonočních pokrmů – mazanců, beránků, vajec, chleba či vína, ale také jejich obětování. Část posvěceného jídla se totiž obětovala poli, zahradě či studni, aby byla dobrá úroda a dostatek zdravé, pitné vody.

V Poličce na evangelické faře žije mladý pár z Ameriky. Letos poprvé prožijí české Velikonoce. Velikonoční svátky mají křesťané ve Spojených státech amerických spjaté s náboženstvím. Bohoslužby jsou důležité na Velký pátek. Bývají spojené s pašijovými hrami. „V neděli míváme velikonoční večeři. Obvykle jíme sladké nebo šťouchané brambory a šunku,“ říká Jeremy Ault, který jako dobrovolník bude letos trávit první velikonoční svátky v Poličce.

Podle manželů Altových se však do amerických tradic promítají zvyky, které si přinesli přistěhovalci ze svých rodišť. Proto třeba v rodině Jammie Aultové, jejíž předci přišli do USA z Maďarska, pojídají vařená vejce stejně jako u nás. Tradičním americkým zvykem je hledání velikonočního zajíce. Ten dětem schovává v domě košík naplněný sladkostmi nebo čokoládovými vejci.

Tradici obchůzky s pomlázkou dodržují chlapci a muži v celém svitavském okrese. Na Malé Hané v Jevíčku vzpomínají na jedno zcela netradiční pondělí. „Měli jsme tady koledníka, který za sebou tahal hliníkový sud od piva, takže všechny ženy věděly, že se blíží. Bohužel takto zpestřil Velikonoce jen jednou,“ říká Roman Müller z Jevíčka. Koledníci vyšlehají dívky a ženy. Mladší dostanou malovaná vajíčka a sladkosti, starší pak panáka něčeho ostřejšího.

K Velikonocům na Chrudimsku patří i letos akce v hlineckém lidovém skanzenu Betlém.

V roubených domcích mají návštěvníci možnost prohlédnout si ukázky pečiva, kraslic a dalších tradičních předmětů provázejících jarní svátky v minulosti. Dozvědět se něco o tom, jak vypadaly obyčeje provázející dny pašijového týdne, ale také jak a čím se zdobila vajíčka na Hlinecku.

Ve znamení velikonoc začíná i letošní návštěvnická sezóna v roubenkách skanzenu na Veselém Kopci. Sezóna zahajuje na Bílou sobotu 11. dubna. Ve sváteční dny do 13. dubna naleznou návštěvníci v jednotlivých objektech připomenutí tradičních velikonočních obyčejů. Prohlédnou si tradiční pečivo, kraslice, dozvědí se například, jak vypadal tradiční jídelníček na Boží hod velikonoční. Mohou také sledovat pletení pomlázek, zdobení kraslic, pečení obřadního kynutého pečiva, zdobení perníků a další činnosti, které budou předvádět pozvaní lidoví výrobci.