Po Broumovském výběžku se ve třech smečkách pohybuje zhruba 20 vlků. K podobnému číslu jako v posledních letech došlo nedávné sčítání. „Myslíme si, že jejich počet již zásadně neporoste, spíše se budou šířit do nových oblastí,“ podotýká zoolog Správy CHKO Broumovsko Petr Kafka.
Podle Kafky se v posledních letech podařilo uklidnit napjatou situaci, kdy farmáři proti šelmám ostře vystupovali. „Řada z nich začala s vlkem počítat jako s trvalým obyvatelem Broumovska a vydalo se cestou zabezpečení svých stád, což je skvělé,“ liboval si.
Prý do míst, kde dříve řešili škody, už nejezdí vůbec, anebo výjimečně. Zlepšení zabezpečení ohrady nebo pořízení pasteveckého psa v několika hmatatelných případech výrazně pomohlo. „Za loňský rok evidujeme daleko méně útoků vlků než v předchozích dvou letech,“ uvádí Kafka.
Chovatel ovcí a starosta Vernéřovic Tomáš Havrlant však varuje, že klid je pouze dočasný a vlci se časem naučí ochranná opatření překonávat. „Pokud si někdo myslí, že se jejich počet ustálí a bude klid, tak se mýlí. Dopadne to tak, že bude méně chovatelů,“ odhaduje Havrlant.
Podle něj je nejužitečnější zavírat ovce na noc do ohrad. Pomáhají také psi, ale to zase přináší jiné problémy. „Elektrické ploty se vlci časem naučí překonávat, to je dočasné řešení. Jsem pro regulaci počtu vlků. Ať jsou tam, kde se budou cítit v bezpečí, tedy třeba v národních parcích. Dovedu si je představit třeba na Šumavě,“ nabídl řešení starosta Vernéřovic.
Loni v září chovatelům na Broumovsku došla trpělivost. Vlkem roztrhané ovce přivezli na valníku mezi lidi:
Regulace počtu chráněných vlků byla dosud kontroverzním a pro mnohé zapovězeným tématem. Nyní se začíná hovořit o tom, že v určitých případech by bylo možné jednotlivá zvířata zastřelit.
„Myslím si, že by se měli regulovat ti vlci, kteří překonají předepsané zabezpečovací opatření,“ je přesvědčen náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje pro oblast životního prostředí, zemědělství a vodohospodářství Pavel Bělobrádek.
Bělobrádek doporučuje, aby se nepostupovalo tak jako v některých zemích, kdy není zneškodněn daný jedinec, ale jako pomsta či trest pro smečku se odloví jiní vlci. „Ideální by bylo, kdyby v okamžiku útoku bylo možné konkrétního vlka zastřelit,“ má jasno.
„Jsou tady dva veřejné zájmy. Jeden spočívá v tom, aby vlk redukoval přemnoženou spárkatou zvěř, druhý v tom, aby obzvláště v chráněných krajinných oblastech dále pokračovalo pastevectví. Je potřeba oba tyto zájmy sloučit,“ hledá vhodné řešení Bělobrádek.
Při splnění praktických a zákonných podmínek možnost mimořádného odstřelu vlků připouštějí i zástupci CHKO Broumovsko. „Pokud se naučí nějaký jedinec překážky překonávat, pak je to skutečně jeden z důvodů pro jeho odstranění,“ přikyvuje Petr Kafka.
On sám počítá s tím, že u takových zvířat by byla regulace odůvodněná. Mělo by se však jednat o standardizované ohrady, které budou mít kvalitní funkční zabezpečení, to znamená elektrický proud v ohradnících, ochranu proti podlezení a dostatečnou výšku. „Potom by mohl být odstřel povolen. Všechno musí být podle zákona,“ upozornil Kafka.
V září 2021 hořeli napříč Evropou ohně proti vlkům, jedna z nich vzplála i ve Vernéřovicích na Broumovsku:
Farmáři dostávají za zabitá zvířata finanční kompenzace. Dotace mají i na realizaci ochranných opatření. Nyní se dočkali další výrazné pomoci v podobě proplácení mimořádných nákladů.
Celá situace se tím posunula. „Chovatelům se už nevyplácí jen odškodné za stržené ovce, telata či hříbata. Je konečně schválena takzvaná újmová vyhláška, takže dostávají i kompenzaci za to, že mají nižší užitkovost,“ vyzdvihnul Bělobrádek, původní profesí veterinář.
Nový způsob podpory si pochvaluje i Tomáš Havrlant. Zabezpečovací opatření ho ročně stojí 270 tisíc korun. O té doby, co se v okolí jeho hospodářství vlci objevili, postavil vysoký železný plot, má pastevecké psy a každý den celé stádo zavírá na noc do ohrady. „Tím pádem se ovce méně pasou, takže mám mnohem menší přírůstky než za normálních okolností. Ale zatím to funguje,“ přitakává.
Pak ale upozornil na to, že až vlci začnou útočit přes den, bude mít i on problém. „Jsme v situaci, kdy stát dává slušné peníze za zabitá zvířata. Za to jsme dlouho bojovali. Od letošního roku nám chce platit i vícenáklady. To je plus.“
Na Broumovsku se vlci nejčastěji vyskytují v okolí stolových hory, v Javořích horách a v oblasti Adršpašsko-teplických skal a Vraních hor. Počet členů tří smeček zůstává podobný i přesto, že se vloni v pohraničí narodily zhruba dvě desítky vlčat.
„Zvlášť u mláďat je přes zimu velká úmrtnost. Podle některých studií se polovina z nich nedožije prvního roku. Některá zvířata migrují i na větší vzdálenosti, jednoletí či dvouletí jedinci smečku opouštějí, toulají se na vlastní pěst a hledají nové teritorium. V územích, kde jsou vlci trvale, bývají smečky početně stabilní,“ vysvětluje Petr Kafka a potvrzuje, že se v minulosti objevila i podezřelá zranění vlků. Nejspíše se stávají obětí pytláků.
„Z loňska máme zdokumentovaný případ, kdy vlk prokazatelně uhynul na následky střelného zranění. Domníváme se, že těch případů je více. Když z fotopastí víme, že je smečka v dobré kondici a najednou se objeví zvíře, které má zjevně nějaký problém, dá se usuzovat, že v sobě může mít třeba broky. V minulosti se také objevil mladý vlk, který zhruba dva roky přežíval bez jedné nohy,“ uvádí konkrétní případy.
Ani Tomáš Havrlant neočekává, že na Broumovsku bude vlků výrazněji přibývat. Přesto se obává, že potíže s šelmami budou gradovat. „Vidět jednotlivé vlky je u nás běžné, ale problém nastane až bude smečka větší. Jestli se spojí do deseti či dvanáctičlenné skupiny, budou potíže. Jsme v krajině bez hlubších lesů, takže tady chybí nějaké bezkonfliktní místo,“ obává se Havrlant, který prý jinak proti šelmám nic nemá a spolupracuje i s ochránci přírody.
„Na vlky se nezlobím, ti dělají to, co je přirozené a pro ně nejjednodušší. Zlobím se na ty, kteří připustili tento stav. Mluví se o tom, že je u nás 200 vlků a já si myslím, že jich tady může být i tisíc. Pokud se nic neudělá, bude to katastrofa.“
Upozornil na to, že místní krajina je farmáři využívaná, nejde o divočinu. „Snaha o to, abychom tu žili jako před tisíci lety, musí narazit na to, že se krajina změnila.“