Název výstavy zní „Petr Novák se svými bratry stromem, koněm a kamenem ve chvíli posvátné přítomnosti".

Z Česka dorazil na vernisáž plný autobus, a mezi cestujícími nechyběla Novákova rodina, spolupracovníci či přátelé, ale i tací, kterým se prostě jen umělcova práce líbí.

„Mám pro to jen samé superlativy. Průřez celoživotní tvorbou v takovém prostředí, to je prostě úžasné. Navštívil jsem řadu výstav, ale takhle soubornou vidím poprvé. A tady, v benátském parlamentu, je to ještě umocněné. To prostředí a atmosféra Benátek jako takových k tomu prostě pasuje," chválil jeden z hostů Rudolf Němeček z Nového Města nad Metují, kde rovněž stojí jedno z děl jaroměřského sochaře, a to socha Jana Černčického z Kácova.

Na vernisáži se nešetřilo chválou

Vernisáže se však samozřejmě zúčastnili i mnozí Italové, například představitelé benátského parlamentu a paláce Ferro Fini, senátorka Laura Puppato, která myšlenku o výstavě děl Petra Nováka na tomto místě vyslovila jako první, umělcův kamarád, rovněž sochař, Gilberto Fossen či kunsthistorik Mario Guderzo. Nikdo z nich nešetřil chválou.

„Líbilo se mi, že celá ta událost a proslovy, které Petrovo dílo hodnotily velmi vysoko, byly přátelské a lidské. Nic přehnaného a byrokratického. Expozice se povedla nejlépe, jak to jen šlo, zdá se mi velice pěkná. Krásné také bylo to setkání Čechů a Italů, bylo to výraz neoficiálního přátelství mezi Českem a Benátskem. Byl jsem až dojatý, když jsme se všichni hromadně fotili na parlamentních schodech, pomíchaní, organizátoři, návštěvníci, Češi a Italové dohromady," přispěl svými postřehy Gilberto Fossen. Italskému sochaři se také zamlouvalo, že pro každou sochu nechal jejich autor vyrobit sokl odpovídající rozměrům daného díla. Vše tak působilo velmi kompaktně.

Po oficiálních proslovech se již návštěvníci vernisáže vydali od sochy benátského lva, která zdobí vstupní halu do paláce, k dílům Petra Nováka umístěným ve dvou podlažích. Jaroměřský sochař s sebou přivezl dvaatřicet skulptur ze sádry, mramoru, dřeva či bronzu. Mezi nimi mohli spatřit například bronzovou zmenšeninu jezdecké sochy prezidenta T. G. Masaryka v Lánech či sádrovou zmenšeninu pomníku padlých koní, který by měl stát u Střezetic. Nechyběla třeba také podobizna papeže Jana Pavla II. Výstava ostatně představila dvě základní témata, kterým se Novák dlouhodobě věnuje. Figurální sochařství a koně.

Jedno z nejlepších míst pro výstavu

Právě druhé z témat nejvíce uchvátilo jednu z představitelek paláce Ferro Fini Antonellu Lazzarini, která rovněž zdůraznila, o jak unikátní událost se vlastně jedná: „Tohle místo je velmi důležité pro každou takovou iniciativu, neboť je to dům Benátčanů. Mezi těmi všemi muzei či galeriemi, palác Ferro Fini je důležitý pro všechen benátský lid. Jsme velmi hrdí, že Petr Novák u nás vystavuje své sochy. Palác Ferro Fini je vůbec jedno z nejlepších míst, kde může své umění vystavovat. Je to pro něho velká šance. Není zvykem, aby Benátky, a zvláště palác Ferro Fini, otevíral své dveře zahraničním umělcům. On ale prokázal svoji lásku k našemu kraji. Je to takový náš benátský syn."

Malý raut, fotografování a podepisování katalogu s vystavenými díly jejich autorem zakončily vernisáž výstavy, která potrvá do 10. prosince. Poté však sochy v Itálii ještě zůstanou, neboť se přestěhují na společnou výstavu s dalšími tamními umělci a přáteli Petra Nováka. A co na to vše říká on sám?

„Mám teď pocit, že to všechno stálo za to. Ale víckrát už ne…" smál se již v tuto chvíli při pomyšlení, kolik času sebrala a komplikací přinesla organizace výstavy. Nyní však bude mít čas stát se z organizátora opět umělcem.

BRONISLAV JAROŠ